Sherlock

#760 norb: To přehnané očekávání, jak píšeš, vytvořili autoři sami. Není chyba očekávat, že bude naplněno. Souhlasím s uživatelem 125644, že Doyle měl vysvětlení pádu – nepádu mnohem lépe vymyšlené. Když zajdu do detailů – u toho souboje s Moriartym nikdo kromě obou zúčastněných nebyl, takže měl širší prostor pro vymýšlení. Já myslím, že to udělal dobře – není to nelogické, souhlasí to na všecha fakta.

Nevadí mi, že jsme pravděpodobně neviděli vysvětlení pádu. Vadí mi změna ladění seriálu, která se nejvíc projevila v posledním díle. První díl byl super, druhý díl byl sice méně super, ale úlet a zábava, ale třetí, kde to měl mistr rozbalit naplno, už haproval. Magnussen si mi opravdu nezdál nebezpečný, jeho výhrůžky plané, Sherlockova střelba zbytečná a teatrální, linie s Mary slibná ale nevyužitá. A návrat Moriartyho doufám není skutečný.

Jinak se mí zdá, že se Moffat a Gattis už jen velmi volně inspirují originálními příběhy. Dávají tam sice narážky na jména, scény, padouchy z původních povídek, ale příběhy samotné jsou už v podstatě jejich vlastní, Vím, vždycky to tak bylo, ale v předchozích dvou sériích se víc držely kostry předlohy, na kterou nabalovali svoje nápady. Chci se dívat na Sherlocka Holmese, ne na nějakého detektiva, který taky náhodou bydlí na Baker Street.

#761 alexis: je fakt, že o nebezpečnosti magnussena se nás hlavně snažil přesvědčit sám sherlock, když ho přirovnával ke žralokovi atd. pro mě byl spíš nechutný a odpudivý tím, jak ostatní ponižoval a vysmíval se jim. prostě jiný protivník… v tomto případě mistr opravdu selhal a měla jsem dojem, že právě to nám chtěl moffat ukázat: že není neomylný. nezbývala mu už jiná možnost než vyděrače odprásknout. nebo jak jinak to měl podle tebe vyřešit?

ano, tvůrci se předlohou inspirují jen velmi volně, to je ale jasné od počátku a podle mě se ta míra volnosti adaptace nemění. teď jsem např. znovu četla „studii v šarlatové“ a žasla jsem, jak málo faktů si tvůrci vzali z předlohy. celá motivace příběhu – pomsta smrti milované ženy – šla úplně do háje… ale světe div se – mně to vůbec neva…;-)

Inspirace předlohou tam určitě je, nejen to zaměňování názvů „Studie v růžové/šarla­tové“ – občas je vážně povedená (moc se mi líbilo ve Studii v růžové, jak našli mrtvou ženu s vyrytým nápisem RACHE a ti „hloupí detektivové“ usoudili, že je to německy „pomsta“, zatímco Sherlock řekl, že to jen nestihla dopsat a myslela jméno „Rachel“, zatímco v předloze je to přesně naopak – detektivové usoudili, že oběť nestihla dopsat před smrtí poslední písmeno, zatímco Sherlock prohlásil, jací jsou to hlupáci, protože je to německy pomsta, žádné jméno). Ta kostra příběhů tam je – právě proto se domnívám, že Moriarty není mrtvý, protože se neobjevila postava plukovníka Morana (a jednak také proto, že Mary musí umřít, a když už z ní udělali takového super-agenta, nemůže ji přece zabít nějaký podřadný padouch). Ta inspirace je rozhodně větší než u USA verze „Elementary“ – přiznávám, že jsem se koukal, hlavní hrdina je vcelku sympaťák, žádná větší kvalita, ale také od toho nic neočekávám, jen chvilková relaxace (a přiznávám jim plus za to, že se nebáli a jejich Sherlock má závislost na tvrdých drogách a ne tu mládeži přístupnou nikotinovou trapárnu). Každopádně u tohoto seriálu si člověk říká, proč je to Sherlock, co to má s Doylovou předlohou společného – vůbec nic. To je také jeden z důvodů, proč mě Sherlocj tak bavil – to zasazení staré předlohy do moderní doby, ty různé hříčky s názvy, dvojsmyslné odkazy na předlohu.

…musím se opravit – Moran se vlastně v seriálu už objevil – hned v prvním díle třetí serie, jako severokorejský agent či co…úplně jsem to přehlédl, ani si teď na to už moc nevzpomínám…je to tak trochu další zklamání, jestliže tam měl takovou nevýraznou roli…s takovoudle se ten Sherlock může nadále opravdu odvíjet jakkoli

…jo vlastně ten chlápek ve zmizelém vagoně …opravdu role k zapomenutí

#762 norb: Jestil ho měl odprásknout, to je sporné, když neměl žádný fyzický důkaz. KDyby Sherlock tuto informaci rozhlásil, obětem vydírání by se jistě ulovilo. Jak by například mohl Magnussen dokázat, že manžel té lady měl vztah z nezletilou dívkou? Bylo by to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ho zažalovali, musel by k soudu přitáhnout důkazy. Moc dlouho by Magnussenovi ta hra nevydržela, nekonec by ho nikdo nebral vážně.

Ale v téhle konkrétní situaci – kdyby se vzdali, Mycroft by to dokáza nějak zahladit. Magnussen by je nechtěl obvinit, na to si příliš užíval hru na kočku a myš. Chci říct – copak někdy někdo přišel na to, že taxikáře v prvním díle zastřelil Watson? Proč střílet před tlupou svědků, nevíc z řad policie? Hm, asi ve mě taky spí kus psychopata, když takhle uvažuju…

#763 125644: Ve studii v růžovém byla kostra povídky docela znatelná – vrah nutil oběti vybrat si ze dvou pilulek, vrah byl jednou nohou v hrobě, jen ta motivace byla kapánek jiná. A s tím Rache/Rache to bylo povedené:-)

…dodal bych, že kdyby Magnussena podrobil výslechu Mycroft, zjistil by, že žádnou pojistku nemá, jak tam vykládal, tj. žádný fyzický důkaz někde v sejfu ukrytý, pak přece Mycroft už v případě Ireny Adlerové prokázal, že umí nechat „zmizet“ lidi ohrožující britské impérium (za předpokladu, že se mu do tohoto zmizení Sherlock zase nebude míchat).

..ona ta podobnost s Irenou je vcelku velká – oba vyděrači, Irena měla alespoň mobil, kterým držela Mycrofta v šachu, jakmile byl mobil odstraněn, Mycroft podnikl jisté kroky – to Sherlock věděl, mohl tak všechno nechat na starším bratrovi, aby se jednal tak, jak už jednou jednal.

#768 125644: Přesně tak – a jestli Magnussen vydíral i jiné premiéry, členy vlády nebo jiné mocné osoby, tak se upřímně divím, že přežil tak dlouho. Mohla přijít taková příhodná nehodička, s autem nebo v domácnosti, a bylo by po problému. Někde jsem četla, že právě tak se odstraňují nepohodlní lidé – žádná kulka na veřejnosti, spíš postrčení po schodech do metra. Jestli je to pravda, to netuším…

#770 alexis: vůbec ne – vánoce doma u holmesů – mycroft sherlockovi vysvětloval, že magnussen nevydírá ty nejvýše postavené lidi a že některé jeho informace byly pro něj prospěšné

to je pravda, ale mohlo by se namítnout, že vydíráním té političky z vyšetřovací komise (či kdo to byl, ale určitě někdo vysoce postavený vzhledem k tomu, že patřila do okruhu kolem Mycrofta – viz konec třetího dílu), musel ale překročit hranice a pak by bylo logické, že oboustraně výhodná spolupráce musela padnout a Mycroft si na něj musel došlápnout. Sám přece říkal, že Mycroft po něm už delší dobu jde a ten ukradený notebook byla dobrá záminka, aby rozjel akci. Ergo měl to nechat na Mycroftovi.

Magnussen, krom toho, že byl odporné stvoření, byl nebezpečný a byl to sprostý zločinec, který vydíral, manipuloval s lidmi, krutě je týral a doháněl k zoufalým krokům. Proboha, byl majitelem novin a stačí jen krátká zmínka v bulváru a slušný člověk je zničený. A může potom vyjít deset dementi, je to k ničemu. Vždyť to vidíme dnes a denně, děje se to úplně běžně, u nás – i v zahraničí. A důsledky magnussonva chování vidíme – manžel lady Smallwoodové – spáchal sebevraždu. O Mary ani nemluvím a nechme stranou to, že byla profesionální zabiják. Reakce Sherlocka byla nečekaná, ale já to stále beru tak, že dal slib svému nejlepšímu příteli a jeho ženě a když viděl, jak je John zoufalý a Magnussen si užívá fakt, že ho bude týrat a Mary vydírat dál, rozhodl se pro jediné možné řešení…

Magnussenova – oprava.

#760 norb: Naprosto souhlasím s každým slovem! Myslím, že se lidi rozdělili na dvě poloviny, já jsem v té, která si tuhle jinou rovinu užívala ohromně. Pořád mě zaráží, jak lidi prskají a nadávají. Nechápu to. Nemůže být nic pravdivějšího než „Everyone´s a critic.“ ;-)

Ono šlo hlavně o to, že Sherlock nemohl najít tu skrýš, než že by tááák nutně potřeboval čvaňháka. A vzhledem k tom, že se právě nudil…jakmile dostal případ a to sakra zajímavý, bylo to v pořádku. A když nakonec objevil skrýš, kde cigarety byly schované…hned byl spokojený. :-) Ohledně trafiky a koupě cigaret…John tam zdůrazňuje, že mu v okolí nikdo nic neprodá, anžto je (asi) podplatil, když se rozhodl abstinovat…#751 125644:

#760 norb: Také souhlasím. A Mofatt, coby spoluautor scénáře pravil (a jak to pánové napsali, tak to zkrátka je…), že Sherlock není sociopat, jen vytěsnil všechny pro něj nedůležité, nepodstatné a nezajímavé věci, které by ho zdržovaly od přemýšlení a řešení případů. Takže city má, jen s nimi šetří…;-)

Bože, já mám dnes přejmenovávací den. Moffat. Sorry.

#776 Pivli: Nesouhlasím – Sherlock hledal cigaretu, aby ukojil závislot, nikoli že jen z nudy hledal skrýš (a že mu v okolí nikdo nic neprodá, na to už si nevzpomínám, ale což). Jednak proto, že to vychází z předlohy, kdy Sherlock v době nečinosti potřebuje drogu pro svůj mozek (v tomto případě nikotin); jednak je vidět ve Studii v Růžové, jak je oblepený nikotinovými náplastmi, takže tu závislot měl (a zapomínal na ni jen během případů), proto i v bytě hledal jen z potřeby; je to vidět i na tom, když došel ten chlapík ze Psa B., kdy si tam zapálil cigaretu a Sherlock přitom tak pasivně nasával, aby trochu ukojil závislot (než ho případ začal opravdu zajímat), a jednak tu skrýš přece vůbec nešel (Watson mu ji musel ukázat, aby vzal případ), takže to s tím vůbec nesouvisí.

A Sherlock nemusí být sociopat, je to ale v pořádku v takových krátkých okamžicích, kdy pochopí, že se zachoval hnusně vůči Molly a omluví se, ale něco jiného je, když se ve třetí sérii jakoby protrhne celá hráz emocí a on začne magořit a skládat papírové labutě a zoufat si nad tím, že nechápe, jak a proč to vlastně dělá atd. atd. To už je vážně příliš.

#773 Pivli: Přesně tak, Mary byla profesionální zabijík a jen pár sekund ji dělilo od toho, aby Magnussena odpráskla. Kdyby se tam nenacházel John a Sherlock, Magnusson by skončil velmi neslavně. A nidko by nenašel žádné spojení k nějakému doktoru Watsonovi a jeho sladké ženušce, protože by Magnusson neměl žádné fyzické záznamy k vydírání.

A kolik myslíš, že takových lidí, kteří mají k dispozici profesionální zabijáky, Magnussen naštval? Lidi nejsou tak slabí, aby páchali sebevraždu jako ten manžel lady Smallwoodové.

Podle mě by ve skutečném světe narazil velmi brzy. Třeba Mycroft by si dokázal – kdyby to potřeboval – zařídit, aby Magnusson nějak příhodně zmizel.