Recenze: Třetí Temný případ znovu a lépe, jenže jako přes kopírák
Scenárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto se ve třetí řadě Temného případu vrací zpátky na místo činu – do série Rustina Cohla a Martina Harta. Uspět se snaží s recepturou, která si už diváky získala. Vlastní instrukce následuje velmi dobře, do výsledku ale nepřidává mnoho nového.
Martin mi byl od začátku nesympatický. Nebo spíše mi na něm něco vadilo. Poté, co začínal ulítat, že byl manželce nevěrný, a když se mu ona přiznala, že i ona se vyspala s jiným mužem, a že jde o jeho parťáka, tak mi vadilo jeho chování. Už předtím, jak jeho milenka si někoho našla a on ho napadl. Chlap, co chce vše vlastnit a když není po jeho, tak se vše bude řešit hrubou silou. A takové chlapy nesnáším. Ale nakonec, jak Rustovi pomohl s vyřešením případu, jak se usmířili po letech, tak si myslím, že si spoustu věcí uvědomil a bylo znát lítost. Takže tím si mě tak nějak získal, že mi nevadil.
Celkem slušný polda, ktereý bohužel pořádně neví co chce
Polda, ktery ma sve probelmy.
Cohle je prostě o trošku lepší :-)
Miluju Woodyho ale tady hraje pejnyho kretena :)
Podívám se na Harta a na Cohlea a vidím v nich možnost být vrahy ale i možnost jimi nebýt :D to mě tak moc mate, že bych se nedivil kdyby to byli oba