Hra o trůny(Game of Thrones)

Rod Whentů

Dalším z rodů, na něž dopadla kletba Harrenova, jsou Whentové. I když jí možná šli i trochu naproti, jakmile Walter Whent zorganizoval slavný turnaj, kde se seznámili Rhaegar Targaryen a Lyanna Stark.

Rod Whentů byl urozený rod z Říčních krajin, jenž se celkem nedávno dostal z rytířské pozice k lordství a Harrenovu. Sice v tom, zda už vymřel, není úplně jasno, ale příliš na tom nezáleží, zachránit už se ho sotva podaří. V jeho znaku je devět černých netopýrů na žlutém poli, pravděpodobně jako odkaz na předchozí pány Harrenova, Lothstony, kteří měli ve znaku jednoho černého netopýra. Jen není známo, zda jsou jejich příbuzní nebo zdůrazňují svou předchozí službu. Podobně jako rod Casselů působící na Zimohradu pro Starky si zvolil do znaku deset vlčích hlav. V knize jsou netopýři ve třech řadách po čtyřech, třech a dvou, zatímco v první seriálové řadě byl jeden netopýr uprostřed s osmi do kosočtverce kolem.

Úplně jasno o jeho statusu přitom není proto, že Železný trůn ho považuje za vymřelý, ovšem poslední lady Whent by ještě mohla žít. Pokud ne, nezbývá už nikdo tohoto jména a i její příbuzní přes sňatek budou jen sotva nárokovat Harrenov a jeho země. Jedněmi takovými je rod Freyů, dalšími současná generace Tullyů a ani jedni nemají legální cestu nebo prostředky, jak se k hradu dostat.

Whentové původně byli rytíři ve službách Lothstonů. Pak lady Danelle Lothston zešílela za vlády Maekara I. Targaryena, oni sehráli důležitou roli v jejím sesazení a Harrenov dostali sami. Včetně jeho kletby. Nejdřív to tak nevypadalo, jejich krátká vláda nebyla zrovna hodná zvláštních záznamů, žili tam relativně v poklidu. Akorát lady Minisa Whent si vzala lenního pána Hostera Tullyho a měla s ním tři děti – Catelyn, Lysu a Edmura. Ale ač byla milá, klidná a s příjemným úsměvem, mnoho štěstí nenadělala. Jejich první dva synové zemřeli ještě v kolébce a ona podlehla při porodu čtvrtého syna, který nežil o mnoho déle. Právě proto současní Tullyové, kteří se po Minise vyznačují vysokými lícními kostmi a v Řekotočí dodnes mají Minisiny zahrady se septem, mohou mít teoretický nárok na Harrenov.

Až potom se napětí a události v říši začaly nezadržitelně blížit k Robertově rebelii. Whentové by dokonce mohli být považováni za jednu z prvních jisker, jež ji zažehly. Hlavou rodu tehdy byl lord Walter Whent ženatý s lady Shellou Whent. Podle knih dcerou předchozího lorda a Walter mohl být jejím bratrancem, spekuluje se tak, že se vzali, aby spojili všechny případné vzájemné nároky. Walter byl bohatý a štědrý muž a rozhodl se v Harrenově uspořádat ohromný turnaj, kde ceny činily třikrát více než na turnaji Tywina Lannistera na počest narození prince Viseryse o čtyři roky dříve, hodlal předvést svůj ohromný hrad, své schopné syny a svou dceru, zahajovací královnu lásky a krásy. Především ho ale ohlásil celý rok před jeho konáním, krátce po návštěvě svého bratra, sera Oswella z Královské gardy Aeryse II.

Někteří šlechtici a učenci tak měli za to, že Walter rozhodně neoplýval prostředky na tak opulentní událost, že ho někdo musel potají sponzorovat. Podle mistra Yandela vše vlastně sjednal princ Rhaegar Targaryen jako záminku k setkání s mnoha důležitými lordy, s nimiž chtěl probrat zbavení svého otce moci. Jako neformální Velký koncil za účelem dojednání nástupu nového krále. S tím dost možná souhlasil i mistr našeptavačů Varys, protože Aeryse II. přesvědčil, aby na turnaj vyrazil. Do té doby Aerys už mnoho měsíců prakticky nevystupoval na veřejnosti a propadl naprosté paranoie. Také byli přítomní zděšeni, jak po svých dlouholetých záchvatech šílenství vypadá. Ale sešly se stovky hostů, celá říše. Kromě Tywina Lannistera a Hostera Tullyho.

Turnaj trval několik dní a stalo se na něm několik velkých událostí. Během zahajovací ceremonie byl ser Jaime Lannister přijat do Královské gardy, zatímco Aerys II. údajně věřil, že ohromné ovace patřily jemu. Načež ho poslal do Králova přístaviště a zakázal mu účast. Poté byla veliká hostina v Síni stovky srdcí, kde se objevili Starkové se svými vazaly Howlandem Reedem, Dustiny, Hornwoody, Manderlyi a Mormonty, vždy žoviální Robert Baratheon, horkokrevný bratr Rhaegarovy manželky, princ Oberyn Martell, dornská lady Ashara Dayne, Rhaegarův obdivovatel Jon Connington, a dokonce verbíř Noční hlídky. Lady Shella prý byla Noční hlídce vždy přátelsky nakloněná. A princ Rhaegar na hostině zpíval, což dojalo lady Lyannu Stark k slzám. Její mladší bratr Benjen si ji za to dobíral a ona mu na hlavu vylila víno. Také se hojně tančilo, překrásná Ashara tančila se svým bratrem z Královské gardy, s Oberynem, s Jonem, Brandon Stark ji přesvědčil, aby si zatančila i s jeho plachým bratrem Nedem. Načež ji tam podle Barristana Selmyho někdo zneuctil, podle jiných se zkrátka zamilovala, a po devíti měsících porodila mrtvé dítě.

Další dny se odehrála sedmistranná pranice ve starém stylu, v níž exceloval Robert Baratheon a vyhrál Yohn Royce. Soutěž v lukostřelbě a hodu sekyrou. Koňské závody. Turnaj zpěváků. Maškarní představení. A samozřejmě rytířské klání. Právě v tom měli ser Oswell a synové lorda Waltera hájit titul královny lásky a krásy své sestry, ale všichni byli poraženi. Rovněž se objevila oblíbená atrakce turnajů, záhadný maskovaný rytíř, „Rytíř smějícího se stromu“, jenž vyjel za čest bažináře Howlanda Reeda a porazil několik rytířů, jejichž panoši ho předtím napadli. To se ovšem hrubě nelíbilo králi. Obával se, že by pro něj neznámý rytíř mohl znamenat nebezpečí, a tak poslal své muže včetně Rhaegara, aby ho našli. Rytíř ovšem uprostřed turnaje zmizel a nikdy ho nikdo nenašel. Údajně.

V klání nakonec zvítězil Rhaegar, a když byl čas korunovat novou královnu lásky a krásy, věnoval korunu ze zimních růží Lyanně. Což byl skandál nejen proto, že jeho těhotná žena Elia seděla o kousek vedle. Akt, kdy ženatý vítěz korunuje ženu, která nestojí nejvýš na společenském žebříčku, aby ji tím uctil, není jeho ženou ani jinou příbuznou a není z rodu pořadatele, aby jí mohl vrátit „ztracenou“ čest, by mohl být považován za nepřípustnou intimní výzvu. O to skandálnější, když Lyanna už byla zasnoubená s Robertem Baratheonem. Údajně na to sice ještě bylo možné zapomenout, vše shodit ze stolu jako jeden ošklivě trapný moment, jenom kdyby byl jeden. Kdyby Lyanna s Rhaegarem o rok později nezmizela.

Ostatně nejen s Rhaegarem. Podle Varyse působil ser Oswell, s přilbou s černým netopýrem s roztaženými křídly a prý stejně černým humorem, jako spojka mezi Walterem a Rhaegarem a měl se účastnit i tajného setkání Rhaegara a Lyanny spolu s dalším gardistou, Arthurem Daynem, a buďto jim zajistit cestu na jih, nebo pomoci Lyannu unést, záleží, které verzi se kdo rozhodne věřit. Spolu s Arthurem a ještě serem Geroldem Hightowerem (v seriálu šlo jen o dva gardisty) potom Lyannu hlídal ve Věži radosti v severním Dorne, kde ji Rhaegar schoval a kde byla zavřená až do své smrti. A i on tam našel svou smrt. Padl v potyčce s Nedem Starkem a jeho společníky na konci Robertovy rebelie, která se nedlouho po zmizení Lyanny rozpoutala. Jeho tělo ani nebylo dopraveno domů, spočinulo pod mohylou vybudovanou pro něj a ostatní padlé u blízkého mostu z kamenů věže.

Toto jednoznačné zapletení s Targaryeny ale ještě rod Whentů nestály vše a není ani jasné, jestli a jaké sankce na ně po změně režimu a dosazení Roberta na železný trůn dopadly. Naopak existuje záznam, jak na turnaji v Lannisportu ku příležitosti ukončení rebelie Balona Greyjoye zhruba sedm let po Robertově rebelii porazil ser Jorah Mormont lorda Whenta, dost možná ještě Waltera. Takže stále měli prostředky na drahou zábavu a stále drželi Harrenov. Ale zrovna dobře na tom nebyli, všechny děti Waltera a Shelly byly po smrti nejpozději před začátkem ságy Písně ledu a ohně/Hry o trůny a nejpozději tou dobou musel zemřít i Walter.

Podle Catelyn Stark totiž byla na začátku příběhu lady Shella poslední svého rodu a zcela neschopná o Harrenov pečovat. Používala pouze spodní třetinu dvou z pěti věží Harrenova, zbytek musela nechat chátrat, a tak tak vydržovala služebnictvo a ochránce. Jenže jen do chvíle, kdy se po začátku příběhu a války pěti králů k hradu přiblížila západní armáda. Tehdy Shella utekla a vlastně už ji nikdo neviděl.

Formálně jí ale Železný trůn Harrenov odebral až po smrti Roberta Baratheona a popravě Neda Starka, kdy ho Joffrey I. Baratheon věnoval Janosi Slyntovi za jeho roli v Nedově zradě a puči v hlavním městě, díky němuž zůstali Joffrey a Lannisterové u moci. K tomu ji zařadil mezi šlechtice, kteří mu měli přísahat věrnost nebo být považováni za zrádce. Proto je oficiálně sesazenou lady, nicméně poté, co Janos o Harrenov zase rychle přišel a jeho lordem a lenním pánem Trojzubce se stal Petyr Baeliš (ten se do hradu nikdy nenastěhoval, pouze využíval nového titulu a soustředil se na dění v Údolí), údajně k Petyrovi dorazily zprávy, že Shella někdy po svém útěku zemřela.

Jediným zbývajícím člověkem, kdysi se pyšnícím tímto rodem, je tak lady Wynafrey Whent, která by možná také mohla vznést nějaký nárok na Harrenov. Jenže je provdaná za sera Danwella Freye a obdobně jako třeba lady Sarya Whent, pátá, bezdětná manželka Waldera Freye, má vážné problémy s těhotenstvím. Nemá žádné děti, musela se vypořádat s mnoha potraty a mrtvými novorozenci, nezdá se, že by se situace změnila, tudíž by s ní mohla vymřít i poslední ozvěna jména Whent.

Členové rodu Whentů (k začátku seriálu):

• lady Shella Whent, původně lady Harrenova, manželka lorda Waltera Whenta, matka pěti dětí
• lady Wynafrey Whent, manželka sera Danwella Freye, devátého syna lorda Waldera Freye

Foto: HBO

Sdílejte:

QR kód

Sdílet

Kindle