Game of Thrones(Hra o trůny)

Bělostěny

Nepříliš starý hrad, který byste dnes už na mapě nenašli, má svůj vznik i konec spoután s rodem Targaryenů. Protože zatímco ho mohli Butterwellové postavit díky věrným službám jejich rodu, byl srovnán se zemí ve chvíli, kdy se rozhodli rozpoutat proti nimi rebelii.

Bělostěny bývaly druhý hrad rodu Butterwellů. Stály v Říčních krajinách nedaleko Božího oka s pozemky na východním břehu (není známo, kde stálo jejich předchozí sídlo), a vydržely zhruba čtyřicet let.

Byla to drahá, prosvětlená stavba. Zdi, samotná pevnost i věže byly z bílého kamene z Údolí, podlahy a sloupy z bílého, zlatě žilkovaného mramoru, krokve z čarostromů. Proto hradu lidé z okolí začali přezdívat Mlíkárna. Z pevnosti a brány visely erby Butterwellů, hrad měl několik postranních branek. Také sklepení s valenou klenbou se sudy vína a piva a s prostorem pro péči o nemocné, kryté nádvoří se studnou obehnanou nízkou kamennou zídkou, septum, kasárna, stáje, psince, kuchyně, na vnějším nádvoří zase prostor pro turnajové tribuny. A půl míle od Bělostěn rostl košatý jilm s pastvinou pro krávy.

I uvnitř bylo všechno světlé a drahé. Dlouhá bílá velká síň se stupínky a ochozem pro pěvce navzdory celkové opulenci hradu působila docela skromně co do velikosti, nicméně pro lorda Butterwella a jeho ženu tam stál dvojitý trůn z pozlaceného dubu, pro ctěné hosty vysoké židle s vyřezávanými područkami a z krokví tam visely zástavy. A lordská ložnice ve věži zase byla pečlivě zdobená myrskými koberci, vonnými svíčkami, sadou plátového brnění vykládaného zlatem a drahokamy a měla vlastní latrínu. Jeden čas tam také na polštáři z černého sametu na mramorovém podstavci stálo dračí vejce věnované Aegonem IV. za to, že mu lord Ambrose Butterwell poskytl k obveselení vlastní dcery.

Lord Butterwell, pobočník Aegona IV., tento hrad postavil zhruba v roce 171 na velmi výhodném místě. Není známo, jak přišel k zemím, kde hrad stával, ale dalo se k němu snadno cestovat jednou z velmi používaných cest, Královskou – přívozem přes řeku Trojzubec a pak rovnou k Bělostěnám. Akorát časem řeka změnila koryto, přívoz byl opuštěn a jak výhodné zůstalo pro ty, kteří museli využívat jiný přechod přes řeku, odbočovat k Bělostěnám, záleží na tom, kde přesně stály.

V roce 212 se tam konala svatba lorda Ambrose Butterwella s novou manželkou, lady Frey. Západozemí tehdy kontaktoval Daemon II. Blackfyre, syn Daemona I. Blackfyra, jehož první Blackfyrovu rebelii proti Targaryenům rozprášili a jeho potomci museli utéct do exilu. Rozhodl se uplatnit svůj nárok na trůn proti Targaryenům stejně jako kdysi jeho otec, rozpoutat druhou rebelii, a měl sen, že se vylíhne drak. Tudíž potají přijel z exilu ke starým podporovatelům Blackfyrů.

K tomu lord Gormon Peake věřil, že živý drak by získal podporu Butterwellů, Freyů a dalších říčních rodů, a spolu s dalšími, kterým se nelíbila vláda Targaryenů a tuhá opatření pobočníka Bryndena Řeky zvaného Krvevran, přesvědčili Ambrose, aby své dračí vejce určil jako hlavní cenu pro vítěze svatebního turnaje v Bělostěnách (druhá cena byla třicet zlatých dragonů a další deset). Plánovali, že Daemon se zúčastní v převleku za potulného rytíře sera Johna Šumaře, oni zmanipulují turnaj tak, aby vyhrál, a vylíhne se mu drak, jenž mu propůjčí značnou legitimitu. Jen Ambroseův zeť ser Tommard Heddle cítil skepticismus. Věšteckému snu nevěřil a nelíbilo se mu, jak se do rebelie odmítl zapojit Aegor Řeka, jeden z čelních podporovatelů Daemona I.

Jenže se vše zvrtlo a na turnaj se k tomu rozhodli podívat i rytíř Duncan se svým panošem princem Aegonem, vydávajícím se za obyčejného chlapce Egga. Oba dva si velmi rychle všimli, že spousta věcí mezi lordy a Šumařem vůbec nehraje, Dunk se ocitl v ohrožení, když se ho na to pokusili zbavit úmyslnou nehodou při klání, a hlavně zmizelo z lordovy ložnice dračí vejce.

To nakonec našli u sera Glendona Květiny. Ne náhodou, Gormon mu nastražil kámen malovaný jako vejce, protože Glendon odmítl prohrát s Johnem, tedy Daemonem II. Byť se ke krádeži nepřiznával ani na mučení. Zato Duncanovi a Eggovi nakonec došlo, kdo se mezi nimi ukrývá, a situace ještě zhoustla. Konspirátoři začali být příliš nebezpeční, jak se jejich plány hroutily, Egg musel pro svou ochranu odhalit svou identitu a lhát, jak špehuje pro trůn. Freyové a další hosté okamžitě z Bělostěn utekli, Ambrose začal mít o všech plánech zásadní pochyby, rozhodl se veškerou vinu svalit na Gormona a Tommard se pokusil zachránit komplot zajetím Aegona. Načež ho Duncan musel zabít v souboji a veřejně odhalit Daemona II.

To vše znejistilo i Daemona. O podvodech v turnaji nevěděl, tudíž nařídil rozsouzení na kolbišti, on proti Glendonovi. Načež ho Glendon při první jízdě i po krutém mučení shodil z koně. K tomu se ukázalo, že v Bělostěnách skutečně byli královští špehové, jen mezi ně nepatřili Aegon a Duncan, a v nejlepším dorazil Krvevran (podle některých pobýval na hradě v přestrojení už na začátku turnaje, mimo jiné i proto, že pravé vejce nakonec zmizelo na jeho pokyn) s Královskou gardou, třemi stovkami svých věrných Havraních zubů, pěti stovkami rytířů a pěti tisíci kopiníky.

Daemon zavelel do boje, nicméně posádka, jaká v Bělostěnách zůstala, se mu vysmála. Teď už nikdo neměl zájem za černého draka bojovat. Krvevranovi tedy nabídl souboj jeden proti jednomu, navzdory tomu, jak sotva před chvílí skončilo jeho předchozí rozsouzení. Krvevran odmítl, Daemona zajal a druhá Blackfyrova rebelie skončila dřív, než se stihla rozpoutat.

Konspirátory potom Krvevran odvedl do Králova přístaviště k soudu. Lordi, kteří se přiznali, dostali milost a museli odevzdat rukojmí. Kdo se ale předtím účastnil už první Blackfyrovy rebelie na straně Blackfyrů, skončil ve vězení nebo na celou jeho pokrevní linii uvalili poskvrnu zrady. Gormona sťali, popravili i některé další, Daemon se ocitl v doživotním vězení, jen lord Frey se ze všeho vymluvil.

A nejhorší osud měly přímo Bělostěny. Ambrose přežil. Směl si nechat desetinu majetku a zůstal tak šlechticem. Podle Krvevrana se ovšem Bělostěny nesměly stát dalším poutním místem přívrženců Blackfyrů, jako se stalo bitevní pole, kde padl Daemon I. Nechal je srovnat se zemí a zemi, na níž stály, posypat solí.

Foto: Marc Simonetti

Sdílejte:

QR kód

Sdílet

Kindle