Doctor Who(Pán času)

#1260 Oveckoun: „Velký cliffhanger“ měl být v epizodě 11, návrat Gallifrey ale to bohužel BBC vykecala v anotacích. Jinak tam bylo řečeno, že hybrid je Doctor a Clara spolu, v jistém smyslu, ale že Doctor to ve skutečnosti neví, jenom se bál, že to byl on. Já jsem celkem spokojená, hlavně to uzavřelo jednu kapitolu, a můžou vlastně začít znovu načisto. Je škoda, že nenašli nikoho, kdo by byl ochotný to po Moffatovi převzít, když byl připravený odejít, ale co se dá dělat. Snad když bude mít teď víc času, a možnost začít znovu, tak se seriál zase trochu změní. Nicméně je to jedno, hlavně že Peter zůstává a doufám, že zůstane ještě dlouho :)

Ták a devátá série je za náma. Chtěl jsem napsat pořádný komentář už k Face the Raven, ale rozhodl jsem se si dát na čas a zhodnotit to všechno jako celek.

Byla poslední epizoda dobrá? Ano. Byl návrat Clary nutný? Ne. V mnoha věcech souhlasím s Alexis. Clara mohla být konečně společník, který umřel přirozenou, obyčejnou smrtí. Namísto toho se stala obětí Doktorovy snahy o porušení všech pravidel času a prostoru. Takový příběh by nemusel být nutně na škodu, kdyby se Clara na konci rozhodla prostě umřít.

A kdo že je ten hybrid? Ashildr, celou dobu. To přece ona stála na konci času v ruinách Gallifrey. Mnohem déle než Doktor. A stejně jako u Clary, i tady bych pár věcí změnil. Co kdyby si s ní Doktor prostě popovídal a pak jí tam nechal? Vždyť jí samotnou už nemůže po tolika letech ani bavit žít.

Hell Bent prostě nebyla to, co jsem chtěli. Očekávali jsme příběh o Doktorovi, vedoucím revoluci na konci samotného času. A přitom to k tomu ze začátku opravdu spělo. Scény ve stodole, s Rassilonem i s popravčí četou byly vyloženě krásné, zbytek bych ale popsal jen jako „meh“.

Efekty byly strašné, ale to nikdy nebylo předností seriálu.

Devátá série měla spoustu skvělých momentů, bohužel ale kolikrát zabitých plytkým závěrem. Snad se i v té příští dočkáme obrazu Doktora jako stárnoucího rockera, protože tahle role Capaldimu sedí nejvíc. Dlouhý černý kabát, vojenské boty, mikina a vybledlé tričko, to je pro mě The Doctor. Budou mi chybět hlavně sonické brýle – i kvůli tomu, že nový design šroubováku se mi prostě nelíbí.

Víc se o téhle sérii možná rozepíšu po vánočním speciálu, který vypadá z ukázek opravdu zábavně.

Nejlepší epizoda od příchodu Capaldiho a jedna z nejlepších vůbec.

Mimochodem nevíte na jakou kytaru v této epizodě hrál? Přijde mi to jako nějaké SG od Epiphonu, ale přesnej model nepoznam.

Toto mohla byť najlepšia epizóda celého seriálu od Day of the Doctor, ale Moffat sa rozhodol, že dopekla nemôže nechať jednu jedinú postavu umrieť úplne obyčajne. Nehovorím, že som sa nebavil, ale to s Clarou bolo tak hlúpe rozhodnutie, že to veru nie je možné. A ani nechápem, prečo tam dal tú Gallifrey, keď si povedal, že táto epizóda o Gallifrey vôbec nebude. Neviem ako vy, ale ja osobne som čakal, že Doktor svoju planétu naozaj chce nájsť a že sa tam chce vrátiť, aspoň teda na nejaký čas. OK, uväznili ho na niekoľko miliard rokov, ale aj to bolo rozhodnutie jedného Time Lorda a nie všetkých. A čo tu spraví? Vráti sa, vyhodí celú radu a potom mu začne prepínať kvôli Clare, že ho to doženie až k zastreleniu Time Lorda, ktorý pri ňom stál. Tu mi to trochu prišlo divné, nakoľko Doktor pri každej svojej regenerácii preháňa, akoby mal teraz skončiť celý vesmír a tu to okomentuje tým, že je to len ako chrípka. :D A potom samozrejme utečie.

Takže, čo z toho vyplýva: prvých 20 minút dokonalých, potom Moffat priviedol späť Claru a začalo to trošku klesať dole. Bavil som sa a všetko, ale niektoré veci jednoducho nie sú podľa môjho gusta. S Clarou už nemali robiť, to čo urobili, Gallifrey mohli nájsť lepšie využitie a Doctor, ktorý zabudol no Claru… no neviem, ani to nie je nič pre mňa.

A Hybrid je Clara a Doctor, tí dvaja sa navzájom doháňajú k extrémom, že by jedného dňa zničili všetko. Vlastne, neboli sme od toho ďaleko v tejto epizóde.

Když tu řešíte, kdo je doopravdy Hybridem, tak podle wiki je to právě Ashildr. http://tardis.wikia.com/wiki/Ashildr Koukněte se to main aliases, má tam napsáno The Hybrid, je to jen pro ujasnění, protože tu stále ještě čtu, že by to mohl být Doctor s Clarou.

jsou nejakej dohady, kdo by mohl byt pristi spolecnik? :)

Hodně s Alexis souhlasím. Ale neměl jsem pocit uražení se že ze mě Moffat dělá totálního vola, takže OK. Přesto by se mi rozloučení v bufetu, kdy se objali, aby si neviděli do tváře, že lžou, líbilo víc. Fakt mne na ta loňská série štve, protože letos mne Clara bavila. I když její poslední projev o „dopřej mi mou minulost“ byl trochu zcestný – je lepší být živý se svou minulostí (byť si ji nepamatuji), než mrtvý (kdy si tu minulost pamatovat ani nemohu), to Clara prostě neokecá, v tomhle jsem s Doktorem.

Ashildr a Clara jsou povedená dvojka nesmrtelných (Jack/Bo by jistě záviděl). Pak mi přišlo vtipné, že tentokrát zapomněl na společnici Doktor a ne společnice na něj (myslím, že jde o reverzní odkaz na Doktora Donu), i když po odletu Tardis/Restaurace a obrázku na dveřích by Doktor musel být magor, aby mu to nedošlo.

Nejzábavnější a skutečně geniální bylo ovšem samo proroctví. VŠICHNI jsme si mysleli, že je to opět klasické moffatovské existenciální proroctví nějaké strašlivě strašlivé ničivé události. Dokonce i Timelordi si to mysleli. A ono šlo přitom jen o piknik „na konce Vesmíru“, kterážto událost je sice strašlivá, ale Doktor za ni fakt nemůže… Hybrid(i) stál(i) v troskách Gallifrey. Doslova naplněno – a kontext přitom vlastně nevinný. A kvůli tomu Doktor trpěl miliardy let (naštěstí pro něj vždy vlastně znovu). Proroctví bylo vlastně o ničem… Palec nahoru.

Mimochodem, všechna pravidla porušil Doktor už ve Vodě Marsu a víme, jak to dopadlo. Čas si poradil…

Souhlasím se všemi, kdo tak nějak popisují, že od příchodu Clary to šlo do kopru… všechno se mi tam líbilo, všechno…ale jak vyextrahoval Claru a začal dělat psí kusy jenom aby jí obživnul, to bylo moc… můj přítel jenom řek: Are you kidding me? a přestal to sledovat :-D Clara měla zůstat mrtvá a dost… a nějak vůbec nechápu ten smysl toho konce… tak Clara jakoby bojovala za to, aby Doctor nakonec udělal správnou Doktorovskou věc a nechal jí umřít, páč čas si to žádá… a pak když na ní zapomene, tak se sice teda jednou do toho okamžiku smrti vrátí, ale „vezme to oklikou“ a bude si polítávat po Vesmíru s Ashildr???? To snad mohla rovnou z Doktorem ne? Jako chápu, že doktor zmínil, že tohle musí skončit, a že jeden z nich prostě musí zapomenout…ale celkově je to takový dost…prostě zbytečný… Celkově se mi finále líbilo hodně, více než v minulé řadě…ale Clara mě prostě a jednoduše zůstat mrtvá…doktor se třeba měl chtít pomstít..tak jak to rozehrál na začátku…ale bez skutečných obětí a pro „dobro“ těch obyčejných lidí na Gallifrey.

Poslední epizoda no jak to jen nazvat správně… sračka

Nezlobte se na mě všechno a za ta léta jsme si už zvykli na ledacos, bych přetrpěl, nicméně nechat obživnout Claru – ok, proč to udělal, nemohl bez ní žít? A proč to tedy neudělal s River, kterou miloval a dokonce jí řekl své pravé jméno??? To trošku postrádá logiku ne?

A konec? WHAT? Clara jakožto nesmrtelná (logicky nemůže ani umřít protože už mrtvá je, nemá tep, nemusí dýchat, nemusí jíst…) bude lítat s Ashildr po vesmíru a dělat bordel dalších třeba miliardu let?

Klubalo se z toho jedno z nejlepších finále, ale cca 15min před koncem to vše poslali do kopru…

Vyvrcholení 9 serie bylo něco jako kdyby si Moffat pořádně šňupnul něčeho hodně silnýho a šel psát scénář. Začátek, parádní hodně dobře zpracovaná Doctorova „pomsta“ ale pak přišla Clara a šlo do všechno do…kopru (jak tu všichni s oblibou píšou). DW miluju a je to moje obrovská srdcovka dokonce i přes Donnu jsem se přenesl ale tohle finále? Děláte si kurva prdel? Tak krásny to mohl být konec a oni nechali Claru živou asi aby „všechny strany byly spokojené“ nebo nevím co tam na té BBC dělají. Když jsem se vyrovnal se „živou“ Clarou začal jsem trochu postrádat smysl těch scén z Bistra nebo co to vlastně nakonec bylo. A jako finále (nejspíš pro spoustu diváků nedůležité ale přece) Doctor dostal absolutně designově posraný Sonic screwdriver a já jsem doufal že už jsme se přes to dostali!!! Brýle byly parádní, i ten poslední screwdriver nevypadal jako by vylezl z první epizody Clasicu DW ale pak… Jen doufám že to vánoční speciál spraví a mohla by R. Song chvíli s Doctorem pobýt…

Abych zhrnul tu svojí slohovku tak Začátek dobrý, pak přišla Clara-tím se to posralo. Doufám v „lepší zítřky“ v tomto případě Christmas Special.

ja jsem naopak za sonicky sroubovak rada :D sonicke bryle se mi nelibily.

Epizóda bola super ale ten koniec ma príšerne bolel. Chcelo sa mi strašne plakať

Perfektná vianočná epizóda :) A veľmi im to spolu slušalo :)

no nevím.. většinou pěkně měknu, ale tento díl se mnou moc skoro nehnul. Asi to bude tím, že mi je River nesympatická, ale aspoň už to není taková pěst na oko jako s předešlým doktorem kterému mohla dělat mámu..

Hm, tak nějak nevím… Capaldi výborný, převrácení rolí OK, ale jelikož indianajonesovskou verzi té dcerky Amyho a Roryho, z níž se vyklubala Doktorova vražedkyně, jež vedle Jedenáctky vypadala jako jeho máma čeká doufám už jenom Knihovna, tak to za to přece jenom stálo. Slzičku jsem teda vážně neuronil. On to byl už stejně jenom příběh o tom, jak dal Doktor River velmi elegantní kopačky a poslal už ji do Knihovny. A možná si za to River může sama – kdyby si odpustila ten proslov jak ona hrozně a epochálně a navždy miluje „monument a hvězdu, jež na všechny obyčejné smrtelníky kašle“, třeba by jí dal i najevo, že dokáže kvůli ženský přivést Vesmír až k jeho roztrhání… Pro mě absolutně nejhorší díl sezóny a fakt za to může River. Ale chápu, že její fanoušci pláčou dojetím.

#1275 bublifuk: Doctor ji nedal kopačky. Aspoň ne dobrovolně. On věděl, že stejně jednou River poslat do knihovny musí a v kombinaci s tím, že už se jí plnil deník, tak věděl, že se to musí stát teď. Myslím si, že s tím byl už dlouho dopředu smířený a ten okamžik, kdy se s River rozloučí byl jen otázkou času.

#1276 VOVOT: No, ta premisa se zaplněným deníkem byla z Riveřina úhlu pohledu stejně postavená na hlavu. Já vědět (tušit), že zde podobné riziko máme, tak bych do něj včas přestal psát ;-) Alespoň že některé největší boty Moffat pořešil tím, že nechal River zkoumat informace ze třetích zdrojů z budoucnosti (tedy „vyprávějí se o nás příběhy“).

Ale ještě bych slzy osudovosti a konce neronil, River také prostě mohla přestat do deníku psát a Desítce neříct úplnou pravdu (jak je ostatně jejím dobrým zvykem). Na vykličkování z tohohle člověk nemusí být Moffat. A pokud to OPRAVDU bylo naposledy před Knihovnou, co se ti dva potkali (z Riveřina úhlu pohledu), pak opravdu Doktorova proaktivita, s níž nechal tu restauraci postavit a ji tam hned vzápětí odvezl dává nový rozměr slovu „Kopačky“. Dvanáctku prostě netáhla jako Jedenáctku (který musel trpět příkladným oidipákem), tak se jí slušně zbavil. Dokonce za její peníze. Jo, člověka ta vlastní šlechetnost občas až dojme k slzám ;-)

Po hysterických scénách s Clarou je ten náhlý „fatalismus“ legrační. Ale na rovinu, mě prostě celá ta linka River Song přišla uhozená a podle mě se prostě nikdy neměla stát ;-) Jako tajemná žena z Doktorovy minulosti/budou­cnosti v Knihovně byla ovšem úžasná. Neumím si představit, že by tahle „domina-lupička-kovbojka-cestovatelka-v-čase“ měla být nakonec stejnou ženou.

Tak já sem teda Vánočním speciálem velmi mile překvapena. Po tom jak vyváděl s Clarou byl Doktorův klid opravdu trochu jako pěst na oko, ale opravdu v tom nevidím kopačky ani fatalismus.. . Hrozně se mi líbila takhle jeho poloha, stejně jako se mi úplně stejný výraz Capaldiho očí atd. líbil, když se loučil s Clarou v Havranovi (s takovým smutným,ale zároveň „jsem na tebe pyšný“ pohledem – a tak to mělo i zůstat, kdyby byl Moffat příčetný…)

Doktor věděl že to jednou příjde a ten konec byl spíš: tak teď se spolu konečně pořádně rozloučíme,ale ještě předtím spolu strávíme nějaký čas bez vyrušování… vždyť mají celou noc co trvá 24 let, to je pěkná chvilka, která mi rozhodně nepřipomíná kopačky… za mě dojemný závěr, který samozřejmě už nepřekoná první „rozloučení“ v knihovně, ale rozhodně se mi to líbilo zásadně více než například jejich svatba…

ono stačilo, aby river byla sympatická žena a celý ten její příběh by se mi možná i líbíl, to jak ji ale strčili k Mattovy mě ji naprosto zhnusili.. a koukám nejsem sám.

#1278 Nemesis23: No, reagovat „tak to má být a nic s tím holt nenaděláme“ je fatalismus. Já s těma kopačkama samozřejmě trochu vědomě provokuju. Je jasný, že to Moffat zamýšlel právě tak, jak to vykládáš(te), ale spíš mi jde o to, že když se z toho sundá ten závoj prvoplánového sentimentu, tak je vlastně to vyznění epizody docela vratké a můj výklad zcela realistický (zvláště přihlédneme-li k tomu, že je Dvanáctka občas emočně na úrovni Sheldona Coopera ;-). Chci se s ní rozejít, tak to (zpracován Clarou) alespoň udělám „správně“ ;-).

Umíš si představit, že Dvanáctka s River Song 24 let hledí na zpívající věže a pláčou v hlubokém pohnutí nad jejich poslední společnou nocí? Nebo co jako těch 24 společných let v restauraci dělali? Ti dva by se buď ukousali nudou nebo sežrali navzájem… pokud by nevyrazili na nějaké další dobrodružství (jenže pak je ona dojemnost finálních scén vážně falešná)…

Pro mě bylo nejlepší rozloučení s Clarou v tom bistru, jak si navzájem lhali. To bylo hodně lidské a skutečně dojímavé a tam jsem jim uvěřil, že k sobě mají vztah. V Havranovi se mi ovšem moc líbilo, že Dvanáctka Claru NEPOSLECHL a byl při ní i v okamžiku její smrti, ačkoli mu každý furt předhazuje, že jenom utíká.