Recenze: Třetí Temný případ znovu a lépe, jenže jako přes kopírák
Scenárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto se ve třetí řadě Temného případu vrací zpátky na místo činu – do série Rustina Cohla a Martina Harta. Uspět se snaží s recepturou, která si už diváky získala. Vlastní instrukce následuje velmi dobře, do výsledku ale nepřidává mnoho nového.
nudaa, achjo..a dlouhá..
Pořád si to udržuje svojí kvalitu.
Cim dal zajimavejsi…
Pravděpodobně nás už moc minulost nečeká, tak jsem zvědavý, co na nás hlavní tvůrce Nic Pizzolatto připravil. V prvních čtyřech epizodách jsme měli dost typů na únosce a vrahy, ale v pátém díle se dozvídáme to, že je pravděpodobně vše úplně jinak a že se znovu vracíme na začátek, kdy otec viděl své děti naposledy.
Druhá půlka sezóny začíná nejlepší epizodou, hodně mně celý hodinový příběh ze tří časových rovin překvapil a poslední minuty v 21. století mě nechávají v touze vědět další příběh o tom, jak to vlastně s těmi dětmi (vraždou a únosem) bylo.
Na konci jak říká že za ním přišel Hoyt po té střelbě, který Hoyt, prosím ? :) Díky.
Vídím, že se hodnotí v superlativech, ale pro mě ty „flashback a futures“ věci jsou poměrně komplikované a akorát to ztrací poentu nebo niť toho příběhu. V prvé řadě to bylo koncipované drobet jinak a druhá řada něměla tolik flashbacků. Jasně chápu tu otevřenost toho případu a vývoj, který přesahuje časovou osu vyprávění, ale stejně tohle je drobet moc. Tím nic neubírám na kvalitě herecké atd..