Viktorie (Victoria)
97/100 - 81×

Sledovat

Viktorie(Victoria)

Životopisný seriál Victoria sleduje příběh britské královny Viktorie. Její vláda největší říši celého světa trvala dlouhých 64 let.

VB | 2016 | Pauza
vysílání
3 sezóny | ITV | 45 minut
VOD
Voyo | O2 TV | Prima Plus
žánr
Drama, Historický, Životopisný
hrají
Jenna Coleman (Královna Viktorie), Tom Hughes (Princ Albert), David Oakes (Arnošt), Alex Jennings (Král Leopold I.), Daniela Holtz (Baronka Lehzenová), Diana Rigg (Vévodkyně z Buccleuch), Rufus Sewell (Lord Melbourne), Nigel Lindsay (Sir Robert Peel), Leo Suter (Eduard Drummond), Nell Hudson (Slečna Skerrettová),

Historie v obrazech: Epizoda 1

Historie v obrazech: Epizoda 1

Píše se rok 1848 a Viktorie je pošesté těhotná. Její rostoucí břicho je ale poslední starostí, která trápí její královskou mysl. Seznamte se s obrázky dokládajícími skutečnou historii tohoto období Viktoriiny vlády.

10 0
31.1.2019

1. Paříž 1848

Děj prvního dílu třetí série nás v prvních minutách nechává nahlédnout do dění ve Francii, kde se Jeho Veličenstvo král Ludvík Filip I. z rodu Bourbon-Orléans snaží útěkem zachránit svůj holý život. Francouzi, tak nechvalně proslulí revolucionáři, opět připomínají svému králi, jak důležitá je vůle lidu.
24. února 1848 je v Paříži zažehnut oheň revoluce, která měla staletí trvající francouzskou monarchii v čele s králem smést již poněkolikáté, ale tentokrát navždy.
Král v rychlosti sepisuje abdikační listinu (na obrázku) a v přestrojení opouští svou rodnou zemi. Útočiště nalézá ve Velké Británii, kde mu královna Viktorie dává k užívání zámeček Claremont v Surrey. Zde roku 1850 umírá.

(Foto: Masterpiece)

2. Hnutí Chartistů v Anglii

Úspěšná revoluce ve Francii se promítá do politického dění i v Británii. Hlas Chartistů, členů demokratického protestního hnutí, kteří své aktivity započali především v reakci na ekonomickou krizi let 1837–1838, nabývá na síle. V hromadně podepisované Chartě je sepsáno šest požadavků:

  1. Volební právo pro muže starších 21 let.
  2. Hlasování nechť je anonymní.
  3. Parlamentní volby každý rok.
  4. Členové parlamentu ať jsou ohodnoceni mzdou.
  5. Rovnocenné volební obvody.
  6. Zrušení nutnosti vlastnit majetek, aby mohl být muž zvolen členem parlamentu.

Protesty kvůli pobytu krále Ludvíka Filipa v Anglii dokonce skutečně vyústily v pochod na Buckinghamský palác, kde někdo hodil do okna cihlu zabalenou v trikolóře.

(Foto: Masterpiece)

3. Princezna Feodora z Hohenlohe-Langenburgu 

Dalším nečekaným návštěvníkem Buckinghamského paláce je Viktoriina o 12 let starší nevlastní sestra Feodora. Dcera princezny Viktorie Sasko-Kobursko-Saafeldské a jejího prvního manžela Emila Karla, prince z Leiningenu se narodila v Bavorsku. Po smrti Feodořina otce se v roce 1818 její matka provdala za vévodu z Kentu, mladšího bratra krále Viléma IV. V následujícím roce se celá rodina přestěhovala do Británie. Důvodem bylo těhotenství princezny Viktorie, ze kterého měl vzejít následník trůnu – a ten se měl narodit na britské půdě. Když bylo Viktorii 9 let, Feodora se provdala za prince Arnošta z Hohenlohe-Langenburgu, kterému porodila 6 dětí. Viktoria s „Feo“ si celý život dopisovaly a vzájemně se navštěvovaly – k pokrytí nákladů na návštěvu dostávala princezna Feodora dokonce apanáž 300 liber.

(Foto: Masterpiece)

4. Henry John Temple, třetí vikomt Palmerston 

Třetí série nám také představila postavu lorda Palmerstona, ministra zahraničí ve vládě premiéra Johna Russella. Henry J. Temple byl britským ministrem zahraničí v letech 1830–1834, 1835–1841 a 1846–1851. Během svého působení ve funkci ohromoval britskou veřejnost nacionalistickými proklamacemi a mistrnou manipulací s tiskem, který mu začal familiérně přezdívat „Pam“.
Také ho předcházela jeho pověst sukničkáře. Se svou dlouholetou milenkou Emily, vdovou po zesnulém hraběti z Cowperu a sestrou našeho známého premiéra lorda Melbourna, se oženil ve svých 55 letech.

(Foto: Masterpiece)

5. Box v Británii

Při jízdě kočárem skrz park je Viktorie svědkem zápasu v boxu. Tento sport, který byl od dob Římské říše postaven mimo zákon, si v 17. století našel svou cestu zpět na výsluní. Ze začátku byl dokonce považován za kratochvíli vyšší společenské třídy – král Jiří I. například byl velkým nadšencem a v Hyde parku nechal otevřít boxovací ring. Pěsti protivníků byly nechráněné a zápasy byly spíše přehlídkou ran pod pás a brutální síly. V roce 1867 byla proto vydána takzvaná „Queensbury Rules“ – sbírka pravidel upravující chování v ringu, včetně povinnosti nosit rukavice.

(Foto: Masterpiece)

Zdroj: PBS

Diskuze /1

WILLIAM_MOINSPIELD

Výborný článek, který shrnuje to podstatné. Moc děkujeme :).

31.1.2019 | 15:36:10
Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se !

Napište nám

Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!


Filtr seriálů a filmů