Před sto lety stála medicína na prahu rozvoje. Jak se s nemocnými vypořádávali tehdejší doktoři a chirurgové? Bez antibiotik a s vysokou úmrtností? Seriál The Knick představuje lékaře z newyorské nemocnice Knickerbocker, kteří se na přelomu 19. a 20. století snaží zachraňovat životy.
Připravila jsem si pro vás náhled do historie kokainu, protože to, že jde o drogu ví každý, její účinky jsou také poměrně dobře známé, ale kde to celé začalo, ví málokdo. Jedná se o prášek obvykle naředěný nečinnými látkami jako je kukuřičný škrob, pudr anebo cukr nebo dalšími drogami jako jsou prokain (anestetikum pro místní umrtvení) nebo amfetaminy. Je silně návykový. Fyzicky stimuluje nervová zakončení (díky nimž se vnímají změny v těle), která pak vysílají pocity euforie, jež pak ale následuje hluboká deprese. Původně to byl lék na bolest.
Již tři tisíce let před Kristem staří Inkové začali žvýkat koku, aby povzbudili srdeční činnost a zrychlili dech, aby lépe přežili v řídkém vzduchu v Andách.
Koka se také používala k náboženským rituálům v Peru, což roku 1532 narušili španělští conquistadoři, když tuto zemi obsadili. Španělé pak koku využili k zotročení Indiánů, kteří pak povolně pracovali v dolech na stříbro.
Z koky se kokain stal v roce 1859, kdy jej německý chemik Albert Niemann chemicky izoloval. Ale teprve po roce 1880 našel své uplatnění v lékařství.
V 19. století bylo velmi populární léčit deprese či hysterie. Sigmund Freud, jako první doporučoval kokain jako lék na depresi a impotenci. Podával se ve formě nápoje. Freud sám drogu užíval a propagoval k dennímu užívání. Jeho přítel Erns von Fleischl byl kvůli bolestem závislý na morfinu, z čehož jej Freud dostal podáváním kokainu. Různě s drogou experimentoval, a zdálo se mu, že je nemožné se kokainem předávkovat. Přes toto přesvědčení jednomu svému pacientovi předepsal dávku tak vysokou, že na ni pacient zemřel.
Rok 1886 zpopularizoval koku ještě víc, John Pemberton dal světu Coca-Colu. Původně ji zamýšlel použít jako lék na nechutenství a chtěl využít její povzbuzující účinky.
Od padesátých let 19. století až do počátku dvacátého století všechny sociální vrstvy pijí nápoje obsahující opium či kokain a úžasné účinky těchto nápojů propagují celebrity, včetně vynálezce Edisona či herců z němých filmů.
Na začátku dvacátého století už ale bylo zřejmé, že kokain nemá jen pozitivní účinky, proto na nátlak veřejného mínění společnost Coca-Cola roku 1903 odstraňuje kokain ze složení své limonády. I to je možná důvod, že se od roku 1905 kokain šňupe.
Do roku 1912 zemřelo na přímé důsledky užívání této drogy pět tisíc lidí jen na území USA. Roku 1922 byla oficiálně zakázána.
Kokain se ale opět stal velmi populárním v 70. letech, a to hlavně u umělců a podnikatelů hlavně proto, že dodával energii a pocity euforie. Toho si všimli kolumbijští pašeráci a v začali budovat velmi spletitou síť pro dovoz drogy do USA. Na počátku 90. let vyprodukovali a vyexpedovali ročně 500 – 900 tun kokainu. Původně velké kartely byly policejními zásahy rozbity na menší skupinky. Dnes je jich známo kolem tří set.
Dříve droga bohatých je nyní spíše spojena s kriminalitou, chudobou a smrtí. Na fotkách se můžete podívat, v čem všem se dá kokain pašovat. V avokádu, mrtvých broucích, dveřích, bonbonech…
Na vedlejší účinky by se dal napsat další rozsáhlý článek, proto se radši pudru, lajně, cukru, sněhu, kokosu, kokeši či pastě vyhněte. ;-)
Zdroj: CineMax
Lékařský seriál z doby počátků moderní medicíny byl dnes oficiálně zrušen. S diváky i kritiky milovaným seriálem a Clivem Owenem v roli Dr. Thackeryho se již neuvidíme, The Knick tak zůstane pouze u dvou sérií.
Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!
Nebo můžete procházet všechny seriály.
Příběh opravdového gangu z Birminghamu, který své jméno získal podle žiletek, které si jeho členové zašíval do svých… více
Gangsterské drama z 20. let minulého století, kdy Atlantic City vládl obávaný Nucky Thompson.
První světová válka neznamenala jen boje tvrdých mužů se zbraněmi. Snad ještě větší boje se odehrávaly v lékařských… více
Po řadě vražd se dávají dohromady psychiatr Laszlo Kreizler, ilustrátor místních novin John Moore a ambiciózní… více
60. léta byla obdobím velkých změn. Obdobím sexuální revoluce. Jak by to s ní ale bylo, nebýt dvou odvážných vědců,… více
Medicína se vyvíjela především až v průběhu 19. století, kdy vás mohli lékaři jak vyléčit, tak i zabít. Ve… více
Doktor Shaun Murphy je mladý a nadaný chirurg, který je vytržen ze svého poklidného vesnického života kvůli tomu, že… více
Nejste uživatel Edny? Registrujte se během pár vteřin.
Registrace Zapomenuté heslo
Diskuze /8
Super článok, možno by tam bolo dobré uviesť aj jeho chemické pozadie (vzorec, zaradenie, a tak). Ale aj tak, palec hore ;)
#2 washcaps #4 Lucifrid#1 adam16: nie je problém nájsť si chemický vzorec na nete, názov je benzoylmethylekgonin C17H21NO4, je to prírodný alkaloid, podskupina tropány. alkaloidy sú zásadité, dusíkaté organické zlúčeniny, ktoré majú vplyv na ľudský alebo zvierací organizmus, získavajú sa ako vedľajšie produkty z rastlín, húb, výnimočne aj živočíchov. známych alkaloidov je dosť, napríklad nikotín, atropín, skopolamín, efedrin alebo najznámejší kofeín…
#3 adam16#2 washcaps: v pohode :) študujem chémiu tak to viem zaradiť, len som chcel poradiť autorovi článku
#5 washcaps#1 adam16: Tak zrovna chemický vzorec by mi přišel v článku naprosto k ničemu, ale beru, že tobě ne… :)
#3 adam16: no, ako vidíš, tak to chýbalo len tebe, väčšina ľudí má z chémie hrôzu a nepotrebujú to :) kedysi dávno som maturoval na chem. priemyslovke a viem, ako sa ľudia tvária, ak poviem, že som zamestnaný ako chemik :)
No já nechci bejt rejpal, ale když už někdo chce psát poučnej článek, tak ať si zjistí fakta a zamyslí se nad nimi. Např. „její účinky jsou také poměrně dobře rozšířené“ – jak mohou být účinky rozšířené? Když už, tak třeba povědomí o účincích. „prášek obvykle naředěný nečinnými látkami“ – nečinnými? Možná chtěl někdo napsat neúčinnými, ale to bohužel taky neni pravda, protože příměsi nezřídkakdy účinné jsou. A věta „Fyzicky stimuluje nervová zakončení, díky nimž se vnímají změny v těle, která pak vysílají pocity euforie, jež pak ale následuje hluboká deprese.“ je teda s prominutím blábol jak od prvňáčka. Za prvé to souvětí vůbec nedává smysl po češtinářské stránce a za druhé, jestli tím chtěl někdo říct, že působení kokainu na psychiku spočívá v dráždění nervových zakončení, tak je teda hodně mimo místu :) Samozřejmě že jakákoliv droga ovlivňující vědomí působí na úrovni neurotransmiterů, ovlivňování jejich hladiny na synaptických štěrbinách, doby působení, distribuci a tak dále a tak dále. Nejsem chemik, ale tohle je podle mě všeobecně známo. Nechci opravdu prudit a kritizovat, ale přišlo mi divné, že se nikdo neozval. Jinak samozřejmě skvělý seriál, těším se na další díly!
#8 ZeroLuAn mě poprosila o menší úpravu článku, protože nemůže k počítači. OK, účinky jsou známé, ne rozšířené. Ale nečinné látky opravdu jsou, myšleno ten kukuřičný škrob, pudr, ad. – respektive třeba zde: http://www.drogy.cz/…-kokain.html. Jak to chápu já, tyhle látky jsou buď samostatně nečinné nebo nečinné v příměsi s kokainem a až přidáním dalších činných reagují. A ta věta OK, upravila jsem. Požádám ještě nějakého chemika o kontrolu.
#6 redsparrow: Překlepy tam byly, jasné :) ale to s těmi fyzickými účinky je technicky správně. Nejdřív musí docházet ke stimulaci periferního nervového systému, který pak aferentními drahami ovlivňuje mozková centra… jaká, to už je téma na obsáhlejší článek. A následný nedostatek stimulace těchto center může vést k depresím. Ač je ten článek napsaný laikem pro další laiky, tohle není faktická chyba autorky a navíc to není tématem článku, který má být o historii… Všem doporučuji, aby si, pokud je to zajímá, našli víc o chemickém složení a biologických interakcích kokainu, ale prosím pěkně nekritizujte to, že to tu není, protože o tomhle článek opravdu nebyl. ;)