Kapitola Druhá - Mysl je hrozná věc ke čtení
Předchozí Kapitoly:
Každá hlava v soudní síni se otočila a upřeně se dívala jak Shawn pochoduje uličkou mezi lavičkami napěchovanými diváky. Za stolem obhajoby Veronika Masonová hleděla na Shawna s novou nadějí. Pod blůzkou s hlubokým výstřihem se vzdouvala její perfektní ňadra, jak vydechla úlevou.
“Chlape,” zašeptal Shawn Gusovi, “zapíná si někdy všechny knoflíky?”
“Nevím,” řekl Gus. “Myslel jsem, že nás zajímá její nevina, a ne její hruď.”
“Můžu se zajímat o víc věcí najednou.”
Veronika byla jedinou přátelskou tváří v místnosti. Diváci na galerii vypadali jako na fotbalovém zápase a Shawn zrovna vběhnul na hřiště, když domácí tým hodlal skórovat. Za lavicí seděl soudce v černém taláru, podobný šedivějícímu Jerry Garciovi, a začal otevírat pusu k narušiteli jeho přelíčení.
“Námitka!” zvolal Shawn, zatímco kráčel k dřevěné brance, která odděluje diváky od účastníků soudu.
Soudce tloukl svým kladívkem tak silně, že jeho šedivá kudrnatá paruka nadskakovala nahoru a dolu a chvěly se mu vousy. “Co tím myslíte, námitka? Kdo jste?”
Shawn letmo pohlédl na soudce. A uviděl. Viděl křišťálovou pyramidu držící štos papírů. Kožený řemínek kolem krku, který mizel pod černou róbou.
“Jsem Oliver Mason, a jsem tu, abych řekl, že mě má žena nezabila!”
Šokovaný šepot se šířil mezi davem. V porotě předsedkyně, boubelatá matróna v černých šatech, zbělela jako křída a obálka s rozsudkem se jí třásla v rukou. Bert Coules, Santabarbarský okresní návladní, vyskočil ze židle.
“Ctihodný soude!” zavolat Coules. Bývalý armádní ranger, Coules měl moderní hřívu vlasů a tělo jako armádní elita. Když se podíval na Shawna, Gus mohl téměř vidět, jak se mu oči zúžily, jako když ostřelovač míří na svou oběť.
“Veronika mě milovala,” pokračoval Shawn. “Nesmíte ji odsoudit!”
Soudce zíral na Shawna. “Mladý muži, tohle je soudní síň. Pokud je tohle pokus o vtip, pošlu vás do vězení za pohrdání soudem.”
“Neobviňujte tohoto mladého muže,” řekl Shawn. “Je pouhou schránkou pro mou duši. Vzal jsem kontrolu nad tímto tělem, abych skrz něj mohl promluvit.”
Kladívko se vznášelo ve vzduchu, zatímco soudce Shawna pečlivě zkoumal. “Vy jste médium (pozn.1)?”
“Býval jsem, ale myslím, že jsem přibral pár kilo,” řekl Shawn.
Gus do něj šťouchnul, Shawn mu šťouchanec oplatil.
“Vaše ctihodnosti, tohle je k smíchu,” vložil se do toho Coules.
“Je to velmi neobvyklé — to uznávám,” řekl soudce. “Ale mnoho lidí věří, že je komunikace s duchovním světem možná.”
“Idioti,” dodal Coules.“Jsou to ti stejní tupí ex-hippie, kteří věří, že krystal dokáže vyléčit rakovinu a—” Soudce vytáhl kožený řemínek zpod taláru, na kterém vysel lesklý krystal.
“—a pokud budeme brát tohle ‘médium’ vážně, požaduji nějaký důkaz, že je skutečně napojen na Olivera Masona,” dodal chvatně Coules. “Ať nám řekne něco o své ženě, co by věděl pouze zesnulý.”
“To je spravedlivé,” řekl soudce, zasunujíc si svůj krystal zpět pod svůj talár a obracejíc svou pozornost zpět k Shawnovi. “Pokud jste napojen na Olivera Masona, musíte znát všemožná tajemství.”
“Tajemství,” přitakal Shawn. “Ano, všemožná.”
“Potřebujeme jen jedno,” pověděl soudce.
“Jedno, správně,” řekl Shawn. “Víte, je neuvěřitelné, co smrt udělá s vaší krátkodobou pamětí. Možná kdybych měl pár minutek na zamyšlenou…”
“Naše klientka bude shledána vinnou a parkujeme na zákazu,” zašeptal Gus vztekle. “Vymysli něco hned.”
“Čekáme,” odpověděl soudce.
“Myslím, že jsme už čekali dostatečně dlouho,” řekl Coules. “Očividně je to podvodník.”
Shawn přiložil své ukazováčky ke spánkům. “Moje žena má malé mateřské znaménko na svém pravém prsu, těsně nad bradavkou.”
Soudce pohlédl na dozorkyni, která každý den přiváděla Veroniku do soudní síně. “Viděla jste obviněnou převlékat se z vězeňského mundúru do všedního oblečení?”
“Viděla, Vaše ctihodnosti,” odpověděla dozorkyně.
“Má takové mateřské znaménko?”
“Ano má, Vaše ctihodnosti,” přitakala dozorkyně.
“Jsem ohromen,” řekl soudce. “Pane Coulesi?”
“Má tvar jahody,” odpověděl Coules, “a ještě je tu piha která vypadá jako stopka. Řekl bych, že jsem taky Oliver Mason. A stejně tak každý muž v této soudní síni. Včetně vás, Vaše ctihodnosti.”
Soudce uhodil svým kladívkem. “Varuji vás, žalobce—”
“No tak, soudce, viděl jsem vás se podívat, když byla na tribuně,” pokračoval Coules. “Musel byste být víc mrtvý než Oliver Mason, kdyby ne. Mohl byste teď tohohle podvodníka poslat pryč?”
Soudce si povzdechnul, jakoby teprve v šedesáti zjistil, že Santa Claus neexistuje. Sklesle udeřil svým kladívkem. “Zřízenče, odveďte médium.”
Zřízenec se šinul uličkou jako hráč v defensivním křídle, který chce co nejdřív na kutě. Popadl Shawna za triko a začal ho táhnout směrem k východu.
Gus ho následoval. “Říkal jsem ti, abys přestal myslet na její hruď.”
Soudce si odkašlal. “Omlouvám se porotě za vyrušení. Dospěli jste k rozsudku?”
Zatímco se snažil osvobodit ze zřízencova pevného stisku, uviděl Shawn předsedkyni poroty znovu vstát. Pozvedla rozsudek a začala číst.
“Dospěli, Vaše ctihodnosti,” řekla chvějícím se hlasem.
Shawn pohlédl na předsedkyni a uviděl. Uviděl pero prudce roztrhnout obálku s rozsudkem, že téměř roztrhlo i papír uložen uvnitř. Uviděl prsten na jejím prstě — třídní prsten, Santa Barbarské střední, ročník 1958.
Uviděl lékařský náramek visící kolem zápěstí — upozorňující na alergii na včelí bodnutí. Uviděl a její tváři nepatrný úsměv vítězství, když vrhla letmý pohled na Veroniku.
“V obžalobě z vraždy prvního stupně, jsme obviněnou shledali—”
“Je mi to líto!” zanaříkal Shawn. “ Je mi líto, že jsem ti ublížil!”
Soudce opět zabouchal. “Ticho!”
“Mlčel jsem příliš dlouho,” zvolal Shawn. “Měl jsem promluvit už na střední — když jsem ti zlomil srdce.”
“Jak dlouho potrvá dostat jednoho člověka ze soudní síně?” ptal se Coules.
Zřízenec prudce trhnul s Shawnem směrem ke dveřím. Shawn se zachytil lavičky. “Ale podruhé to bylo neprominutelné. Když zemřela moje první žena, vím, že sis myslela, že budeme konečně spolu. Ale místo toho jsem se ženil se servírkou.”
Předsedkyně zalapala po dechu. Soudce na ní hleděl. “Znáte toho muže?”
“Ne,” odpověděla předsedkyně. Ale její tvář zbělela.
Zřízenec nadzvedl Shawna ze země a snažil se ho odtrhnout od lavičky. “A vím, že jsi mě nechtěla zabít, když jsi mě bodla epi-perem, které nosíš pro případ, kdyby tě někdy bodla včela. Stejně, jako máš nepochybně v kabelce i právě teď.”
“ Zřízenče, propusťte toho muže,” rozkázal soudce.
Zřízenec pustil Shawn, který spadnul na podlahu.
“Chtěla jsi vyvolat menší infarkt, abys mi mohla zachránit život a dokázat tak, že patříme k sobě. Ale když jsem zemřel, věděla jsi, kdo byl skutečně zodpovědný — byla to Veronika, která oslabila moje srdce svojí intenzivní sexualitou. Pokaždé, když jsem viděl její hruď, tak mi to vzalo další rok života.”
“Dost už té hrudi,” zašeptal Gus.
“ Zřízenče, rád bych viděl předsedkyninu kabelku,” řekl soudce.
Zřízenec přešel k lavici porotců a natáhl svou ruku. Předsedkyně mu zdráhavě podala svou velkou koženou tašku. “A jakmile jsi zjistila, že Veronika bude nakonec obviněna z mé smrti, nastražila jsi několik svých epi-per do jejích věcí, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost,” řekl Shawn. “Když jste byla vybrána do této poroty, bylo to jako by vám sama spravedlnost blahopřála za dobře odvedenou práci. Když to ve skutečnosti byl pravděpodobně blízký přítel někde v soudním systému.”
Šlachovitá žena v květinových šatech nadskočila na svém místě v zadní části galerie tak prudce, že málem přepadla přes lavičku plnou diváků. Namířila třesoucí ukazováček na předsedkyni.
“Lhala jste mi!” zvolala žena. “Řekla jste mi, že chcete do poroty kvůli smlouvě na knihu!” Zatímco bojovala s vlastními slzami, vyběhla ze soudní síně. Na znamení jednoho z žalobců, vyšel dozorce za ní.
Soudce si prohlížel předsedkyninu kabelku, až se nakonec vynořil s malým černým válečkem, který měl přibližně velikost i tvar propisky. Předal ho Coulesovi.
“Připadá vám to jako vražedná zbraň, pane Coulesi?” zeptal se.
Coules vzal epi-pero a upřeně na něj zíral.
Slzy se řinuly předsedkyni po tváři. “Vždycky jsem tě milovala, Olivere. A řekl jsi, že jsi mě miloval. Tu noc pod tribunami—proto jsem … Vím, že jsi to myslel vážně. Počkej na mě—přidám se k tobě ve světě duchů a budeme už navěky spolu.”
“Zřízeneče, vezměte tuto ženu do vazby,” řekl soudce. Pak se otočil zpět k Coulesovi. “Předpokládám, že vám nebude vadit, když stáhnete obvinění proti paní Masonové.”
“Ne, Vaše ctihodnosti,” odpověděl žalobce.
Dav propukl v jásot. Veronika vyskočila ze sedadla a objala svého obhájce se slovy “Děkuji.”
“Není zač…Řekl bych,” pověděl a snažil se pochopit, co se vlastně zrovna stalo.
Shawn se otřásl, jakoby se právě probudil z hlubokého spánku. “Kde to jsem?” řekl. “Co tady dělám? Proč ležím na zemi?”
Gus mu pomohl zpět na nohy. “Skvělý plán. Dobře předvídatelný,” zašeptal, zatímco mířili ke dveřím, probojovávali si cestu skrz dav lidí, kteří chtěli zjistit, kdo Shawn byl. Gus se ještě ujistil, aby každý z nich dostal jejich vizitku Agentury Jasno.
Konečně se dostali do chodby, kde další masy obklopily Veroniku Masonovou. Teď, když strach z vězení zmizel z její tváře, byla ještě krásnější než kdy dříve. Jak je zástup popostrkoval kolem ní, Veronika se naklonila a zašeptala Shawnovi do ucha.
“Zavolej mi,” pošeptala. “Mám mateřské znaménko, o kterém ani Oliver nevěděl.”
A dav ji postrkoval po chodbě dál od nich. Shawn ji sledoval, jak odchází, a pak se otočil ke Gus a spokojeně se usmál.
“Myslím, že jsme si udělali nového přítele,” řekl Shawn.
“Myslí, že sis udělal nového nepřítele.”
Otočili se, aby viděli Berta Coulese, státního návladního, který se k nim blížil. Měl sevřené pěsti a žíla na jeho spánku mu nebezpečně tepala.
“Hej, Berte,” zavolal Shawn. “Skvělá práce. Přemýšlím, jak by bylo fajn, kdybys žaloval správnou osobu.”
“Ona byla ta správná osoba,” odpověděl Coules. “Zrovna jsi nechal odejít vražedkyni na svobodu.”
“Předsedkyně se přiznala,” řekl Gus. “Slyšel jste ji.”
“Slyšel jsem patetickou, zhrzenou starou pannu, která skočila na špek, který si vymyslel laciný šarlatán,” odpověděl Coules.
“Nejsem laciný,” řekl Shawn. “Máme rozumné ceny. Možná byste příště měl mé služby vyzkoušet.”
Coulesovi oči vypadali, jako by měli každou chvíli vybuchnout. “Ne, pane Spencere, vy vyzkoušíte ty mé,” řekl. “Ledaže by jste byl ten nejdbalejší občan zákonů v Santa Barbaře. Protože jestli objevím, že jste spáchal i en nejmenší přestupek, celá kancelář státního návladního si už najde způsob, jak si odsloužíte trest, který by si měla odsedět Veronika Masonová.”
pozn.1) Medium má několik významů. Může znamenat spiritistické médium (použito v překladu) či průměrný, středně veliký.
Zdroj: USA Network
Nejlepší epizody
Reklama
8. série
Postavy
Napište nám
Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!
Diskuze /0