Outlander(Cizinka)

Diana Gabaldon: Od začátku jsem věděla, že Cizinkou to neskončí

Nové vydání románu Cizinka patřilo loni mezi nejprodávanější knihy. V září se na pulty vrátí i druhý díl příběhu o lásce napříč staletími s názvem Vážka v jantaru. Jak vznikl nápad udělat z Cizinky knižní sérii a jaká je každodenní práce spisovatele, nám prozradila autorka série Diana Gabaldon.

Jak vypadá běžný den autorky bestsellerů?

Nemyslím si, že u mé profese existuje něco takového jako běžný den. Každý den nacházím v e-mailu překvapivé věci. Dnes ráno jsem byla pozvána na příští rok do Quebeku, abych poskytla rozhovor u příležitosti výročí bitvy u Quebeku, dále pak pozvání na výletní plavbu a tři konference. K tomu samozřejmě dostávám hromady e-mailů o knihách, smlouvách atd. A dokonce i obchodní nabídky (třeba na výrobu šátků s citacemi z mých knih, které chtějí vyrábět v Indii).

Ale pokud jde o to, co bych „normálně“ dělala v běžný pracovní den, tak bych vstala kolem 8:30 (pracuji v noci, viz níže), šla vyvenčit psy, cvičila (kombinaci pilates a cviků, kterými formují svá těla příslušníci amerického námořnictva), pak bych si dala malou rychlou snídani, a nakonec vzala psy na dlouhou procházku. Ovšem oni si myslí, že jdeme na loveckou výpravu. Mám jezevčíky, a ti loví, co se hýbe. Preferují ještěrky, veverky a sysly (nejradši by lovili jezevce, ale ti se bohužel v Arizoně nevyskytují).

Když se vrátíme, utřu si pot (je srpen, venku je horko – kolem Phoenixu průměrně 42 stupňů Celsia), zodpovím několik e-mailů a jdu na oběd se svým manželem.

Po obědě obvykle buď hodinu dvě píšu, nebo vyřídím další e-maily (když jich dostanu víc) či se chystám na cestu (pokud zrovna mám někam jet), nebo čtu nový scénář k seriálu Cizinka.

Kolem třetí nebo čtvrté vyrážím na běžné pochůzky (čistírna, nakupování atd.), což znamená procházku tak 30–60 minut. Už se těším, až se ochladí, pak je to velmi příjemná procházka. Po návratu si dáme spolu s manželem svačinu – udělám nějaký salát. A pak – v závislosti na ročním období a teplotě vody – si jdu zaplavat a osprchovat. Udělám večeři (nebo se jdeme najíst ven) a po ní si chvíli čtu, zatímco manžel kouká na sport nebo detektivku v televizi.

Manžel vstává velmi brzy (kolem páté hodiny), takže si jde lehnout už v 9:00 nebo 9:30 večer. Já jdu se svými dvěma psy lenošit do velké postele Taos (to je rustikální druh pohovky z Nového Mexika). Pokud je klid, usnu během několika minut a pravidelně se probudím mezi půlnocí a jednou hodinou.

Dám si dietní kolu, psi dostanou kost a všichni jdeme do mé kanceláře, kde pracuju do půl páté. Pak jdu doopravdy spát. „Práce“ je většinou psaní, ale zahrnuje také sledování nových klapek seriálu (když se zrovna natáčí) a vyřizovaní dalších e-mailů.

Takhle asi vypadá můj běžný den, ale takových moc není, protože jednak hodně cestuji nebo se objeví řada věcí, které tento program nabourají.

Chystáte se psát novou knihu? A pokud ano, o čem bude? 

Píšu neustále! Ale často pracují na několika projektech najednou; tím si udržuji inspiraci.

V současné době pracuji na devátém pokračování knižní řady Cizinka. Jmenuje se Go Tell the Bees That I Am Gone. Název vychází z legendy, rozšířené ve Skotsku i dalších evropských zemích, že pokud chováte včely, musíte jim sdělit novinky ze své komunity: o narozených, zemřelých, nově příchozích atd. Pokud někdo zemře nebo odejde a vy jim to neřeknete, budou se zlobit, když to zjistí, a odletí.

Pracuji také na dvou povídkách (ty budou zahrnuty ve sbírce sedmi povídek), která (doufám) vyjdr příští rok v USA, Velké Británii, Kanadě a Austrálii – a později v dalších zemích.

Jednou z nich je příběh staršího bratra Lorda Johna Greye, Hala, a jeho nastávající manželky Minnie. Odehrává se v Paříži, Londýně a Amsterodamu v roce 1744 a tématem je špionáž, věrnost, zrada a to, jak se lidské životy rozpadají a znovu skládají dohromady.

Druhá je příběhem Lorda Johna; ta se odehrává během bitvy o Havanu v roce 1762. Tuto povídku nemám ještě propracovanou, ale děj se bude točit kolem lordovy matky, která v Havaně žije.

Kromě toho dělám spoustu rozhovorů – jako je tento…

Příběh Lorda Johna stále nekončí.

Na sérii Cizinka jste začala pracovat před pětadvaceti lety. První díl – Cizinka – loni nově vyšel v České republice a stal se bestsellerem. Druhá kniha, Vážka v jantaru, vyjde na podzim. Vzpomenete si, jaký byl příběh této knihy? 

Na nic zvláštního si nevzpomínám. Když byla hotová Cizinka a agent ji prodal vydavateli, ten se na něj obrátil: „Myslíte, že by mohla napsat trilogii? Trilogie jsou teď velmi populární.“ A jelikož jsem měla dobrého agenta, ten bez váhání odpověděl: „Samozřejmě že mohla.“ A dostala jsem smlouvu na tři knihy. Vážka v jantaru je druhou knihou z těchto tří. To je vše.

Seriál Cizinka je známý po celém světě. Jeho druhá řada se natáčela ve Francii a částečně také v Praze. Z jakého důvodu jste si vybrali naše hlavní město? 

No, já ho nevybrala. To agenti – a je to nádherné město!

Jak možná víte, první polovina Vážky v jantaru se odehrává v Paříži, protože zde docházelo k politickým machinacím a intrikám, které vedly k Jakobitskému povstání. Ale dnešní Paříž bohužel nevypadá moc jako Paříži z 18. Století. Jsou tu sice památky a budovy z té doby, ale jsou obklopeny moderní architekturou.

Zato některé části Prahy jsou i dnes velmi podobné Paříži osmnáctého století, a tak se celý štáb na dva týdny přesunul do Prahy a točil zde venkovní záběry. Vnitřní scény jsme točili v ateliérech Cumbernauld nedaleko Glasgow (pařížský byt Jamieho a Claire, nevěstinec madam Elise nebo obchod lékarníka Reymonda).

Domnívám se, že velká knihovna (ve které hraje šachy Jamie a M. Duverney) je také v Praze, ale nemohu si vzpomenout na její název.

Byla to strahovská knihovna.

Určitě každý rok přečtete spoustu knih. Doporučila byste nám nějakou, která vás zaujala? 

Čtu spoustu knih! Tak třeba: Black Widow od Christophera Brookmyrea považuji za skvělou. Brookmyre je jedním z mých nejoblíbenějších autorů – napsal několik různých sérií odlišných žánrů a miluju všechny jeho knihy.

Také mám opravdu ráda sérii Phila Rickmana Merrily Watkins o ženě-vikáři v anglickém kostele, vdově s problémovou dospívající dcerou, která je zároveň exorcistkou pro diecézi Hereford. Philovy knihy jsou úžasné, mají skvělé postavy i dialogy, hloubku, chytré zápletky i nečekané zvraty. Série začíná knihou THE WINE OF ANGELS a myslím, že již má 12 dílů. Nejnovější se jmenuje FRIENDS OF THE DUSK.

Foto: Starz

Lenka Purteková
(Knihy Dobrovský a nakladatelství Omega)

Sdílejte:

QR kód

Sdílet

Kindle