Konec dobrý, všechno dobré?
Máme za sebou poslední řadu Lucifera a s přitažlivým vládcem Pekla se již nepotkáme. Stejně tak i s ostatními postavami ze seriálu. Proto se celá šestá řada nesla ve stylu rozloučení. Pojďme si společně finální řadu rozebrat.
Trochu jsem se muzikálové epizody bála, protože mi většinou připadají otravné, ale nakonec to nebylo tak strašné. :) Místy trochu šílené, ale v dobrém smyslu. Nejlepší byl Amanadiel, jak rapoval :D a Dan, jak se uklonil Bohu. :D
tak na to že šlo o muzikal se mi dil docela libil a nemělo chybu jak Buh chtěl poznat praci Lucifera a to jak Dan před nim poklekl to bylo fakt vtipny a to jak se Dan vyptaval na Charlotte jestli mu něco hrozi tak to bylo fakt vtipne a jsem zvědav jak se to vyvrbi s Bohem protože Buh ktery neovlada schopnosti bude snadno sesadit.
Fakt uhozený :-)
Nesnáším muzikály
Nesnáším muzikálové epizody, Lucifer není výjimkou.
Tohle byla taková hloupost, miluju to.
Nenávidím muzikálové epizody ale tohle se dalo přežít a Dan docela válel :D
Dobré je že ty naprosto nepodstatné části kde se řeší vražda a muzikál můžete vklidu překlikat. A pak můžete překlikat i ten zbytek. To že je to nízkonákladovka z toho smrdí na sto honů už od začátku.
Mě to teda vadilo, se bohužel musím přiznat. :(
Když mám chuť na muzikál, tak si pustím muzikál (třeba Galavant je boží příklad) když si pustím Lucifera, čekám něco jinýho a pak sem zklamanej že sem to nedostal. :(
Jak už to tak s muzikály bývá, děj epizody by se dal shrnout do deseti minut. -_- Docela mě tu štval Amenadiel, hádka s Lindou naprosto zbytečná, bohatě by stačilo, kdyby jí bejval zopakoval přesně to samý co řekl otci. :( Lucifer s Bohem u psychologa byli boží, stejně jako hádka kvůli kafi. :3 No a seznámení s Danielem bylo absolutně fantastický … hlavně ta drobnost s Charlotte. :D :D :D
Škoda, že mi to zkazil ten zpěv no.
Takže po noirovej epizóde prichádza na rad tá muzikálová. To, že sa seriál Lucifer rozhodol takto experimentovať s formátom a žánrom jednotlivých epizód, určite kvitujem. Na úvod sa patrí povedať, že môj vzťah k muzikálovým epizódam sa od epizódy „Once More, With Feeling“ výrazne zmenil. Avšak táto epizóda sa kvalitám Buffy nemôže rovnať ani po scenáristickej stránke, ani po tej hudobnej. Tu ma až tak tie pesničky nevzali, i keď pár z nich bolo pekne emotívnych. Toma Ellisa sme už počuli spievať, takže minimálne uňho to bola stávka na istotu. Čo musím najviac vytknúť tejto epizóde, nie sú piesne samotné, ale skôr prestávky medzi nimi, ktoré boli miestam až príliš dlhé a kvôli nim som sa nedokázal správne naladiť na tón a hudobnú zložku tejto epizódy. Nevyšlo to tak, ako to bolo zaumienené.