Rod draka(House of the Dragon)

Nekorunovaní Targaryeni: Baelon Targaryen - syn Jaehaeryse I.

Otec krále Viseryse a prince Daemona byl velmi slibný princ a po smrti svého staršího bratra se stal následníkem trůnu. Tento článek rozebere, čím si v životě prošel, proč na trůn nakonec nikdy neusedl a jaká katastrofa to byla pro Sedm království.

Princ Baelon Targaryen se narodil králi Jaehaerysovi I. a královně Alysanne v roce 57 jen dva dny poté, co Citadela ohlásila začátek jara, a tak mu přezdívali Jarní princ. Pojmenovaný byl po Baelonu Targaryenovi, jednom ze starých lordů Dračího kamene před dobytím Západozemí. A byl už čtvrtým dítětem svých rodičů, ačkoli měl jen dva živé sourozence, protože nejstarší Aegon zemřel dlouho před jeho narozením. Proto, když ho v roce 58 předvedli říši na turnaji v Králově přístavišti k desátému výročí Jaehaerysovi vlády, sklidil ohromné nadšení.

Jarní princ

Měl tedy starší, rozdováděnou sestru Daenerys, která si jako dítě zvykla „létat“ na drakovi na násadě od koštěte a komandovat své bratry. A bratra Aemona, s nímž si byl Baelon celý život nejbližší. Byl menší, zato hlasitější a chtivější, a Aemona obdivoval. Jakmile se naučil chodit, všude ho sledoval. Když se Aemon začal učit s dřevěným mečem, Baelon ještě nemohl, ale stejně si přinesl klacek, začal po Aemonovi sekat, k velkému pobavení zbrojmistra, a potom s klackem chodil úplně všude, i do postele – a tak spolu začali cvičit. Poté cvičili každý den a jejich souboje přitahovaly tím větší davy, čím schopnějšími se stávali.

Bohužel, Daenerys jim zemřela, když byly Baelonovi tři. Tou dobou už ale měl i mladší sestru Alyssu narozenou v roce 59 a i s ní se velice sblížil. Ačkoli nejdřív si Baelon stěžoval, že je mu pořád v patách jako štěně, ale Alyssa se rozhodně nechovala jako děvče a Baelon si ji brzy oblíbil. Po smrti Daenerys ji jejich rodiče chvíli zvažovali pro Aemona. Původní plán byl, že si ho Daenerys vezme a budou spolu jednou vládnout říši, Jaehaerys ji pak chtěl nahradit Alyssou, ale Alysanne to zavrhla. Právě proto, že viděla, jak se k sobě mají Alyssa s Baelonem. Podle ní si byli souzeni.

Akorát do jejich svatby zbývala ještě dlouhá doba, během níž toho Baelon hodně zažil. V roce 62 se mu narodila sestra Maegelle, v roce 63 bratr Vaegon, v 64 Daella, 67 Saera, 71 Viserra, 73 Gaemon, který ale zemřel po pouhých třech měsících, 77 Valerion, který se nedožil ani roku, v 80 poslední sestra Gael.

Také poprvé navštívil Dračí doupě, kde praštil svým dětským mečem po čumáku zvědavého draka Baleriona. Buď neskutečně statečný nebo šílený čin, jenž mu vysloužil i přízvisko Chrabrý. Jímž skutečně byl. V patnácti v roce 72 se zúčastnil pranice panošů během turnaje pořádaného na svatbě lorda Darklyna, kde ho ale porazil Aemon. Další rok už na turnaji ve Starém dubu v Rovině získal ostruhy. Zapsal se jako maskovaný rytíř Stříbrný blázen, shodil z koně několik lordů a rytířů a jeho porazil teprve ser Rickard Redwyne, který mu pak pomohl na nohy, odmaskoval ho a pasoval ho na rytíře. A jakmile se z turnaje vrátil, rozhodl se i najít si draka – žádného menšího než dračici Vhagar.

Na žádost otce pak také začal cvičit Vaegona. Ten byl věčně zavrtaný v knihách, neměl žádný zájem ani schopnosti ve zbrani, Jaehaerys si s ním nevěděl rady. Baelon rok zkoušel všechno možné, dokonce ho i ponížil, když ho donutil bojovat proti Alysse. Nic nepomohlo. Jejich výcvik zase rychle skončil a Vaegon nakonec ke své radosti odcestoval do Citadely.

V roce 75 se pak Baelon konečně oženil se svou milovanou sestrou Alyssou. Měli se k sobě celý život a i po svatbě. Velmi. Říká se, že hlasité spokojené zvuky, které vycházely z jejich ložnice po uvedení na lože, velice pobavily svatební hosty a prý byly slyšet až do Šerodolu. Od té doby se prý Baelon pořád usmíval, a pokud s Alyssou vycházeli z ložnice, tak spolu byli ve vzduchu na svých dracích. Jejich první dítě, Viserys, se nicméně narodil až v roce 77 a druhé dítě Daemon v roce 81.

V roce 83 si Baelon také vysloužil značnou slávu. Princ Morion Martell z Dorne se rozhodl pomstít fakt, že během třetí dornské války jeho otec nechal Sedm království, ať v Rudých horách Dorne vyřídí rebela krále Supa, a odmítl Supovi pomoci. Což Morion vnímal jako urážku. Rozpoutal tak čtvrtou dornskou válku. Jenže mu rok trvalo sehnat lodě a piráty pro jeho námořní invazi, a Jaehaerys I. měl dost času o všem se dozvědět. Morion tak ani nestačil přistát v Bouřlivých krajinách, proti jeho lodím vyrazili tři draci – s Jaehaerysem, Aemonem a Baelonem, a během jediné bitvy v jediném dni je spálili. Když se pak vrátili do Králova přístaviště, čekalo je víc než bouřlivé přivítání, protože se jim to nevídaně povedlo bez ztráty jediného muže.

Na druhou stranu to bylo období, kdy Baelon zažíval i obrovské rodinné tragédie. V roce 81 třeba provdali jeho sestru Daellu za lorda Rodrika Arryna a ona další rok zemřela po porodu. A v roce 84 znovu rodila Alyssa. Baelon se modlil za dceru, nakonec to byl další syn, Aegon. Jenže porod byl velmi těžký, Alyssa se z něj nevzpamatovala, a i když Baelon obdivoval její sílu a ona toužila mít ještě hromadu dětí, do půl roku zemřela. Aegon půl roku po ní těsně před svým prvním dnem jména. Což Baelona naprosto zničilo. Stejný rok přitom přišel i o sestru Saeru, která neunesla svou divokou povahu, skandály a vážné problémy s rodiči a zmizela do Essosu.

Jeho sestra Viserra toho chtěla využít, ať už se ho snažila svést nebo přesvědčit k pomoci. Byla ambiciózní a chtěla ukončit své zásnuby se starým lordem Theomorem Manderlym, jehož jí proti její vůli sjednala matka. Tři roky po Alyssině smrti se vplížila do Baelonovy ložnice, opila se a Baelon ji našel nahou ve své posteli. Nicméně ji jen poslal pryč. Celý zbytek života byl rozhodnut ctít památku Alyssy. Viserra se tak svým zásnubám nevyhnula, těsně před odplutím do Bílého přístavu se rozhodla užít si poslední „noc svobody“ a zlomila si vaz, když opilá uháněla na koni ulicemi. Baelona to velmi zdrtilo a uvažoval, jestli k ní neměl být tehdy jemnější.

K tomu musel čelit i hroucení vztahu svých rodičů. Jeho matka po všech ztrátách svých dcer prosila Jaehaeryse, aby dovolil Saeře vrátit se domů. Jaehaerys odmítl, poručil Alysanne, ať ji pohřbí, protože je pro ně mrtvá. To mezi ně zaselo velký rozkol, později zaznamenávaný jako období prvního nesváru. Trvalo dva roky, Alysanne během nich žila na Dračím kameni, zatímco Jaehaerys cestoval po říši. Brzy si toho všimli všichni poddaní, lordi dokonce králi začali podsouvat své dcery a Aemon a Baelon se otce snažili několikrát doprovázet a marně ho přesvědčovat, aby se vrátil domů. Nakonec se to povedlo až Maegelle. Ta rodiče přiměla, aby se k sobě vrátili a společně se účastnili velké svatby Aemonovy dcery Rhaenys v roce 90.

Chrabrý následník

Krátce nato, v roce 92, se odehrála další obrovská tragédie. Na ostrov Tarth zaútočili myrští vyhnanci, kteří prohráli městskou občanskou válku zvanou myrská krvavá lázeň. Aemon s nimi odletěl bojovat, dorazil na místo dřív než armáda a flotila, a zabili ho myrští špehové. Baelon pak odletěl na Vhagar, aby bratra pomstil, a úspěšně přispěl k vyhnání Myřanů. Nejen pomocí dračice, osobně se účastnil boje s valyrijským mečem Temnou sestrou. Jakmile se vrátil do města, davy jásaly, jenže Baelon žádnou radost neměl. Bratra už mu nic nevrátí. Navíc tím na něj dolehla tíha nečekaných nových povinností.

Jaehaerys totiž také rozhodl, že když smrtí Aemona přišel o dědice trůnu, novým dědicem a princem Dračího kamene se stane Baelon. Ačkoli Aemonova dcera Rhaenys byla dospělá, vdaná a čekala své první dítě, ačkoli takové rozhodnutí zahájilo mezi ním a Alysanne období druhého nesváru, Jaehaerys je pominul. Baelon se nicméně chopil svých povinností svědomitě.

Jednak zajišťoval vlastní dědice, aby Rhaenys s dcerou v roce 92 a synem v roce 94 nebyla jediná. Kolem roku 93 oženil staršího Viseryse s Aemmou Arryn, svou neteří od zesnulé princezny Daelly, a v roce 97 Baelonova matka vyjednala svatbu Daemona s Rheou Royce. Tentýž rok se také Viserysovi a Aemmě narodila dcera Rhaenyra, Baelonova první vnučka. A jednak se v roce 100 stal Jaehaerysovým pobočníkem, když vystřídal sera Ryama Redwynea z Královské gardy, jenž se údajně pro roli pobočníka ukázal naprosto nevhodným.

Žádná radost ho ale už nečekala. Už v roce 96 zemřela jeho sestra septa Maegelle, když se nakazila šedým lupem, pak se zabila i jeho poslední sestra Gael, když skočila do Černovodného proudu. Jeho milovaná matka Alysanne se také blížila konci. Byl jejím posledním dítětem u dvora, posledním, kdo ji navštěvoval na Dračím kameni, když už nemohla ani létat, posledním, kdo ji mohl kromě otce utěšovat. Až nakonec v roce 100 zemřela.

Chrabrý, jarní a mrtvý

Čas se blížil i Baelonovi. Rychle. V Královském lese se v roce 101 účastnil honu (v seriálu Rod draka tento hon uspořádal Jaehaerys hned k oslavě Baelonova jmenování pobočníkem, takže není jisté, který rok to byl). Už tam si začal stěžovat na bodání v boku. Bolest se jen horšila, po návratu do Rudé bašty byl upoután na lůžko a po pěti dnech zemřel v Pobočníkově věži na zánět slepého střeva (některé překlady uvádí protržení žaludku, ale zánět slepého střeva je pravděpodobnější). Jak alespoň tvrdil velmistr Runciter po pitvě.

Bylo mu tak jen třiačtyřicet nebo čtyřiačtyřicet, když jeho otec osobně zapálil jeho pohřební hranici. Novým pobočníkem se stal ser Otto Hightower, ale mnohem větší potíž nastala s nástupnictvím. Baelonova smrt téměř způsobila občanskou válku. Kromě Vaegona, tehdy arcimistra v Citadele bez zájmu o vládu a jeho rodinu, nežil žádný Jaehaerysův syn, kromě Saery v exilu žádná Jaehaerysova dcera. Údajně se shromažďovaly armády podporovatelů jeho vnoučat Viseryse a Rhaenys. Corlys Velaryon připravoval flotilu, aby prosadil nároky svého a Rhaenysina syna Laenora. Daemon sehnal malou armádu k podpoře svého staršího bratra. A napětí trochu zmírnil až Velký koncil v roce 101, kde lordi jako nového následníka trůnu zvolili právě Baelonova Viseryse.

Foto: chillyravenart

Sdílejte:

QR kód

Sdílet

Kindle