Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (1937)
„V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.“ Právě těmito dnes již kultovními slovy začíná kniha Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. Jedná se o vůbec první vydané literární dílo vycházející z fantastického světa Středozemě. Hlavní hrdina hobit Bilbo Pytlík se v něm zúčastní podivuhodné výpravy k Osamělé hoře, ve které hrozivý drak Šmak hlídá obrovský trpasličí poklad.
Originální název:
The Hobbit, or There and Back Again
Autor: J.R.R. Tolkien
Datum vydání: 21. září 1937 UK/1979 ČR
Překlad: František Vrba
Počet stran: 256
Naše hodnocení: 90 %
Zlobři, Roklinka a Mlžné hory
Významná část z Tolkienova kompletního díla (trilogii Pán prstenů nevyjímaje) klade velký důraz na to, aby i ten nejmenší tvor a nejnepravděpodobnější hrdina mohl dokázat velké věci a změnit osud celé země. Bilbo je představen jako v poklidu si žijící, relativně bohatý a svůj klid milující hobit, kterého by nikdy ani ve snu nenapadlo, že mu do jeho útulné nory doslova vpadne horda trpaslíků v čele s mocným čarodějem Gandalfem. Ještě neuvěřitelněji pak působí nabídka této prapodivné skupiny, aby se Bilbo připojil k její výpravě za pokladem. Právě v této chvíli v sobě hobit popře svou přirozenou pohodlnost a strach a na nabídku (po nějakém tom přemlouvání) kývne.
Proč zrovna Bilbo? Hlavní hrdina knihy totiž není žádným obyčejným hobitem. Svou vychytralostí a šikovností převyšuje všechny trpaslíky z výpravy. Samotný Gandalf mu pak dává přízvisko lupič. Jak toto pojmenování napovídá, bude to právě on, kdo se nakonec setká se Šmakem a uzme mu neprávem nabytý poklad.
Než však dojde k této události, musí výprava projít několika skutečně obtížnými zkouškami. Už krátce po začátku její cesty je družina chycena třemi zlobry. Naštěstí se jí podaří uprchnout a dostane se do Roklinky, kde se setkává i s jejím pánem Elrondem.
Po opuštění Roklinky dochází k jedné z nejklíčovějších událostí v historii celé Středozemě. Družina je nejprve zajata skřety a odvedena do jejich sídla hluboko v jeskyních v Mlžných horách. Po Gandalfově zásahu se sice všem naštěstí podaří uniknout, avšak při zmatku, který nastává, se Bilbo ztrácí a dostává se až do nejnižších pater obří jeskyně. Zde nalézá tajemný a nádherný Prsten a o chvíli později se setkává i s jeho majitelem – odpornou stvůrou Glumem. Následuje proslulý hádankářský souboj, ve kterém Bilbo nakonec nad Glumem triumfuje a zachrání si tak život (v případě prohry by jej Glum snědl). To, že mu Bilbo vzal Prsten, zjišťuje Glum až později a okamžitě ho zachvátí obrovská zuřivost. Bilbo utíká a přitom si Prsten nasazuje. Zjišťuje, že se tak stává neviditelným.
Nakonec se celá výprava opět znovu setká. Nemá však vůbec čas na oddych, protože celé Mlžné hory jsou zaplaveny skřety, kteří chtějí hrdiny chytit a zabít. Družinu nakonec zachrání velcí Orli, kteří je na svých zádech dopraví až do domu Medděda. Medděd je kouzelná postava, pán včel a mocný lovec a zároveň ochránce zvířat a přírody. V jeho útulném příbytku si hrdinové tak konečně odpočinou.
Temný hvozd a Osamělá hora
Po rozloučení s Meddědem zamíří skupina do Temného hvozdu – tajemného lesa obývaného nejrůznějšími tvory. V tuto chvíli výpravu opouští Gandalf, který má povinnosti v jiné části Středozemě. V lese je výprava napadena obřími pavouky a i když se díky Bilbovi celé skupině podaří vyváznout, hned nato je zajata elfy. Odvěká nevraživost mezi elfy a trpaslíky i zvědavost a podezíravost elfského krále Thranduila zapříčiní, že jsou trpaslíci uvězněni. Bilbo však uniká pomocí kouzelné moci Prstenu. Posléze své druhy zachraňuje a celá výprava se dostává do sudů, ve kterých, nikým neviděna, uniká po řece.
Sudy se dostanou až do lidského Jezerního města – Esgarothu. Z něj se družina vydává přímo k Osamělé hoře. Zde nalézá tajný vchod, kterým Bilbo díky své chytrosti proklouzne a setkává se samotným Šmakem. Bilbo ukradne velký zlatý pohár a uprchne. Později se však do dračí sluje vrací a rozmlouvá se Šmakem. Přitom si všimne jediné drakovy slabiny – tenkých šupin okolo srdce. Neviditelný Bilbo znovu opustí jeskyni a poví trpaslíkům o drakově slabém místě, když jeho slova zároveň vyslechne i černý drozd.
Rozlícený Šmak se rozhodne zaútočit na Esgaroth. Město takřka vypálí, ale útok se mu stane osudným. Při boji je zasažen do srdce šípem Barda Lučištníka, kterému drozd zašeptal, kam přesně má vystřelit. Šmak umírá.
Bitva pěti armád
Chamtiví trpaslíci, kteří milují zlato a drahokamy nejvíc na světě, odmítnou esgarothským lidem dát část pokladu jako náhradu škod. Dochází tak ke sporu, ve kterém se na stranu lidí staví i elfové. Těsně před vypuknutím bitvy mezi těmito dvěma stranami však Bilbo opět prokazuje svou moudrost a důvtip a snaží se znesvářené tábory usmířit. V tuto chvíli se objevuje i čaroděj Gandalf, stejně jako obří armáda skřetů.
Trpaslíci, lidé i elfové společně brání horu. Mnoho z nich umírá, ale po příletu vznešených Orlů se podaří skřety zahnat. V bitvě (později známé jako Bitva pěti armád) umírá i trpasličí král a vůdce výpravy Thorin Pavéza.
Skromný Bilbo si vezme jen nepatrnou část pokladu a vrací se zpátky domů.
Význam
Hobit aneb cesta tam a zase zpátky je stěžejním dílem světové literatury a základním pilířem novodobé fantasy. J.R.R. Tolkien napsal překrásnou pohádku, na jejíchž základech později postavil jeden z nejvelkolepějších příběhů všech dob. Hobit měl ihned po vydání masový úspěch. Díky své ohromné popularitě byl do češtiny přeložen ještě v době komunistické vlády v roce 1979 Františkem Vrbou, jehož brilantní práce do jisté míry určila překladatelský postup i u dalších Tolkienových děl vydaných po Sametové revoluci.
Zdroj:
0
Diskuze /0