Peter Jackson
Filmová trilogie Pán prstenů má svého duchovního otce v osobě Petera Jacksona. Tento sympatický tlouštík, vypadající tak trochu jako hobit, celou trilogii režíroval, produkoval a psal k ni scénář. Stačilo ale málo a tento rodilý Novozélanďan dál točil jen samé úchylné horory.
Datum narozeni: 31.10.1961
Narozen: Pukurua Bay, Nový Zéland
Funkce: režisér, scenárista a producent trilogií Pán prstenů a Hobit
Peter Jackson se narodil 31. října 1961 jako jediný syn v malém městečku Pukurua Bay na Novém Zélandu. Jeho otec William (účetní) a jeho matka Joan pocházeli z Anglie. Již od útlého dětství se nadchl pro film a už jako školák natáčel dětskou kameru první krátké filmy, žádného oficiálního filmového vzdělání se mu ovšem nedostalo. Teprve po úspěchu svých prvních filmů opustil svou práci ve fotoalbu a začal se filmu věnovat naplno. Jackson má za manželku Fran Walsh, se kterou je ženatý od roku 1987 a pracovali spolu na všech Jacksonových filmech.
The Valley (1976)
Svůj první oficiální film natočil Jackson už když mu bylo 15 let a v krátkém dvacetiminutovém filmečku můžete přesně vidět, co ho odmalička fascinovalo. Dobrodružství malého kluka, který potká jednookého obra a vydá se s ním mezi ostatní monstra, fascinuje na amatérské dílu slušně zvládnutými triky (klasický stop-motion). Ty odkoukal Jackson od svého velkého vzoru Raye Harryhausena. S filmem se pokusil přihlásit do místní soutěže dětských filmů – ale nevyhrál.
Bad Taste – Vesmírní kanibalové (1987)
Svůj první celovečerák začal Jackson točit v roce 1981, původně jako vtípek pro sebe a své kamarády. Úspěch jiného amatérského hororu, který také vznikal na koleně a stal se ihned po uvedení kultem (ano, řeč je o Evil Dead) ho inspiroval k tomu, aby film natáhl na celovečerní stopáž, ale zabralo mu to celkem čtyři roky, než ho dokončil. Jackson ho točil jen o víkendech, protože přes týden pracoval ve fotolabu, alespoň tam ale měl čas a klid vymýšlet, co bude dál (film neměl žádný scénář). Když ho pak promítl svému známému od filmu, nechal se přesvědčit, ať své dílo přihlásí na filmový festival v Cannes. Zbytek už je historie – film se okamžitě zařadil mezi kultovní záležitosti a dodnes tuto úchylnou černou hororovou komedii o mimozemšťanech toužících po lidských mozcích sjíždějí všichni filmoví fandové.
Meet the Feebles (1989)
Kdo by čekal, že od úspěchu Bad Taste bude Peter Jackson točit jen úchylné horory, měl pravdu jen napůl. Do svého dalšího filmu nacpal drogy, chlast, zbraně, porno – žánrově je to ovšem něco mezi komedií a muzikálem. To nejlepší ale teprve přichází – celý film se odehrává mezi zvířátky a je natočen pouze pomocí loutek! Vrcholně zábavná show je mezi Jacksonovými fanoušky snad ještě oblíbenější než Bad Taste – protože prostě není tak známá.
Braindead – Živí mrtví (1992)
Říká se, že každý muž – jedináček má trauma ze své matky. Pokud to platí i o Jacksonovi, tak to muselo být pořádně trauma. V Braindead je totiž matka hlavního hrdiny pokousaná nakaženou opicí a promění se v zombie. Brzy se dům hlavního hrdiny promění v jednu velkou zombie zoo. a proto je ta pravá chvíle nastartovat sekačku na trávu… Po Bad Taste další zásadní Jacksonův příspěvek mezi (slasher)hororové kulty byl zároveň jeho vstupenkou do mezinárodní ligy. Zatímco na Novém Zélandu patřil mezi masové hity roku, ve Švédsku z něj mohutně zvraceli, v USA si ho zamilovali kritici a u nás vyšel nedlouho po svém vzniku na kazetách jako Živí mrtví. „Párty skončila!“
Heavenly Creatures – Nebeská stvoření (1994)
Když nic jiného, mohl si Jackson až do konce života jen užívat slávy z Braindead. Místo toho se odhodlal k obratu o 180 stupňů (no dobře, tak o 120) a z brutálního cynického hororu přešel do jemného, komorního, ale o to mrazivějšího thrilleru. Příběh vznikl na motivy skutečné události, kde se dvě mladé, velmi inteligentní dívky rozhodnou zabít matku jedné z nich. Film je unikátní díky propracovaným dialogům, mrazivé atmosféře a především fantastickým hereckým výkonům. Jednu z dívek si zahrála Kate Winslet, která se nedlouho poté stala díky Titanicu celosvětovou hvězdou. Za scénář k filmu získal Jackson svou první oscarovou nominaci a Hollywood začal přicházet s prvními nabídkami.
Zdeněk Svěrák vymyslel Járu Cimrmana, Peter Jackson zase Colina McKenzieho, „ztraceného“ filmaře, který už počátkem dvacátých let točil zvukové a barevné filmy. Dokument o fiktivním novozélandském zázraku, který byl zapomenout a znovu objeven, je tak věrohodně natočen, že neznalý by mohl uvěřit, že ten filmař opravdu existoval. Ne, to jen obdivuhodný Jacksonův dar vyprávění a perfektní znalost historie filmového řemesla dokázal diváky strhnout. Oprávněně.
The Frighteners – Přízraky (1996)
Nový Zéland začal být v polovině devadesátých let Jacksonovi malý a talentovaného tvůrce zvládajícího horor, komedii, drama či muzikál (nejlépe všechno dohromady) nalákal Hollywood. Duchařská komedie měla být původně jen epizodou v seriálu Příběhy ze záhrobí, ale režisér a producent Robert Zemeckis jej povýšil na celovečerní film a režii nabídl právě Jacksonovi. Ten dokázal s minimálním rozpočtem i odkvétající hvězdami (Michael J. Fox) natočit příjemný film, který je zábavný i bez stříkajících střev. Film ovšem v USA propadl a Jackson dokonce musel čelit nařčení, že film vykrádá spoustu jiných podobných snímků.
Trilogie The Lord of the Rings – Pán prstenů (2001 – 2003)
V roce 1997 bylo určitě mnoho slavnějších režisérů, kteří mohli točit Pána prstenů, proč ho nakonec získal Jackson? Bylo to dáno kombinací několika faktorů – Jackson byl fanoušek celé trilogie a od začátku se studiu prezentoval jako pohotový odborník. Dále jiní tvůrci ohrnovali nos točit hned (původně plánované) dva filmy najednou, Jackson s tím neměl problém. A co bylo nejdůležitější – Jackson se osvědčil jako člověk, co za málo peněz dokáže zahrát opravdu hodně muziky.
Disponoval nejen nově vzniklým trikovým týmem (Weta začínala už na Přízracích), ale i znalostí lokality, která byla pro Pána prstenů ideální jak prostředním, tak náklady (ano, Jacksonův rodný Zéland). Tři sta miliónů dolarů pro relativně neznámého režiséra byl přesto risk, navíc od rozhodnutí po premiéru prvního dílu uplynuly čtyři roky, kde si studio mohlo jen nervózně přešlapovat. Ihned po uvedení se ale ukázalo, že to byl risk, který se mnohonásobně vyplatil. Spustila se obrovská prstenová mánie, která trvala ještě další dva roky s uvedením zbylých dílů trilogie. Celkově tři miliardy na tržbách, 17 Oscarů (z toho 2 pro Jacksona za režii a produkci Návratu krále).
King Kong (2005)
O natočení remaku King Konga snil Jackson odmalička, poprvé byl blízko splnění snu hned po Přízracích, projekt byl ale odpískán, protože do kin se chystaly tehdy dva tématicky velmi podobné snímky (Velký Joe a Godzilla). Po megaúspěchu trilogie Pán prstenů mohl Jackson točit cokoliv, a tak není divu, že sáhl právě po King Kongovi. Studio mu přikleplo 20 miliónový honorář, 150 miliónový rozpočet a naprostou volnost.
Výsledek? Jackson natočil King Konga podle svých představ, nacpal do něj všechno, co ho napadlo, ale ohlasy na tříhodinový romanticko-hororovo-akčně-dramatický spektákl byly rozporuplné.
Lovely Bones – Pevné pouto (2009)
Adaptace stejnojmenného románu od Alice Sebold, který vypraví o zavražděné dívce sledující z nebe smutek svých pozůstalých a další řádění jejího vraha. Jackson kromě režie film i opět produkoval a psal scénář.
The Hobbit: An Unexpected Journey – Hobit: Neočekávaná cesta (2012)
Zdroj:
0
Diskuze /0