Hobbit

Glamdring

Balrog dorazil k můstku. Gandalf stál uprostřed oblouku, opíral se o hůl v levé ruce, v pravici mu však studeně a bíle zářil Glamdring. Jeho nepřítel se opět zastavil tváří k němu a stín kolem něho se roztáhl jako pár obrovských křídel. Zvedl důtky a řemínky zakvílely a práskly. Z nozder mu vyšlehl oheň. Gandalf však stál pevně.

„Nemůžeš projít,“ řekl. Skřeti stáli nehybně a padlo mrtvé ticho. „Jsem služebník Tajného ohně, vládnu plamenem Anoru. Nemůžeš projít. Temný oheň ti nepomůže, plameni Udunu. Vrať se do Stínu! Nemůžeš projít.“

Balrog neodpovídal. Oheň v něm jako by zmíral, avšak tma rostla. Vykročil pomalu přes most a náhle se vztyčil do veliké výše a jeho křídla se rozepjala od stěny k stěně; přesto však bylo Gandalfa dál vidět, jak probleskuje v šeru; vypadal maličký a docela sám; šedý a sehnutý jako uschlý strom před náporem bouře.

Ze stínu vyskočil planoucí rudý meč. Glamdring se bíle zatřpytil v odpověď. Ozval se zvonivý třesk a šlehlo bílé světlo. Balrog odskočil a jeho meč se rozlétl v roztavených úlomcích. Čaroděj se zakymácel na můstku, ustoupil o krok opět stanul nehybně.“

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu; kapitola pátá, Můstek v Khazad-Dum

Zrození

Počátky a zrození tohoto meče se datují už v Prvním věku, kdy král Turgon – vládce starobylého a skrytého města Gondolin – zadal svým nejlepším kovářům úkol: vykovat dva meče, přičemž jeden měl být pro samotného krále a druhý pro toho, kdo bude této čepele nejvíce hoden v celém Gondolinu. A tak vznikl Glamdring – Vrahomlat a Orkrist – Skřetodrv. Šlo o ty nejvznešenější a nejmocnější meče, jaké kdy elfové vykovali. Oba v případě nebezpečí zářily jasným modrým světlem, oba byly od sebe k nerozeznání, jen nápisy na záštitě dávaly ve známost, o jakou čepel se jedná. Sám Glamdring se pyšnil nápisem:

Střet s balrogy

Král Turgon nosil Glamdring neustále při sobě, ovšem Orkrist byl po dlouhou dobu bez majitele – zavěšen nad královským trůnem, očekávajíc příchod svého nositele. Tím se nakonec stal Glorfindel, a samotný Glamdring Turgon předal Ecthelionovi, jednomu z předních královských velitelů. Obě čepele se poté účastnily bojů o Gondolin, přičemž samotnému Ecthelionovi se podařilo s Glamdringem zahubit Gothmoga, Pána balrogů. Glorfindel s Orkristem v rukou pak svedl vyčerpávající bitvu s jiným balrogem, kterou nakonec vyhrál. Bohužel se spolu s tělem svého mrtvého nepřítele Glorfindel zřítil do propasti. Meč přesto zůstal ležet na kraji propasti, ještě stále žhnoucí studeným, ale jasným světlem…

Po zničení města se osud obou mečů ubíral do Beleriandu, který byl však napaden a ve spěchu při útěku se na obě mocné čepele zapomnělo. Ty poté v troskách města objevila banda loupeživých nájezdníků, kteří je přenesli do svého doupěte kdesi v Obrovištích. Poté, co všichni nájezdníci zemřeli, ať už v boji, nebo věkem, se zde opět meče ztratily z podvědomí světa. Ano, našli se tací, kteří se chtěli mečů zmocnit, ale obě čepele byli začarovány a nikdo se zlými úmysly se jich zmocnit nemohl, stejně jako se nikdo nemohl zmocnit drahokamů, zasazených do záštit obou mečů.

Léta zapomnění

Obě zbraně tak mohly být nadobro ztraceny, kdyby je kolem roku 2900 Třetího věku nenašla skupina zlobrů a obě čepele nepřenesla do svého temného doupěte. Poprvé po šesti tisíciletích meče spatřili sluneční světlo. Stejné sluneční světlo pak proměnilo všechny zlobry v kámen a mečů se zhostili noví vlastníci – ano, byl to Gandalf Šedý, který si vzal Glamdring, a Thorin Pavéza, jenž si přenechal Orkrist. Oba meče tak měli opět své nositele a prokázali jim nemalou službu. Prozatím nikdo nevěděl, jak mocné meče mají Gandalf s Thorinem v držení. Po příchodu do Roklinky ale oběma hrdinům pomohl pán Elrond obě čepele rozpoznat a osvětlit jim jejich historii.

Meče tak zůstaly v držení Gandalfa a Thorina, dokud tento trpaslík nezemřel. Orkrist byl poté uložen na jeho hrob pod Osamělou horou. Glamdring zůstal Gandalfovi, jenž si ho s sebou vzal na výpravu za zničením Prstenu moci. Velkou zkouškou se pro něho stal střet v Morii, kde se musel postavit balrogovi, ale byť byl tento starodávný démon sebesilnější, nemohl síle Glamdringu vzdorovat. Gandalf ho poté, už ne jako Gandalf Šedý, ale jako Gandalf Bílý, nosil až do konce Války o Prsten, kdy jej před svým odchodem na Západ předal Aragornorvi se slovy, že jej má dát správci Gondoru – Faramirovi. Od té doby jej nosil vždy nejstarší syn správce.

Zajímavosti

• O výrobu filmové repliky Glamdringu se postarala firma Weta Workshop.
• I když v knižní předloze Glamdring září v blízkosti nebezpečí stejně jako Frodovo Žihadlo, ve filmu tomu tak není. Je to z toho důvodu, že se zde krom Žihadla původ jiného elfského meče nerozebírá a neznalému divákovi by tak mohlo připadat zvláštní, že Gandalfův meč taky září.
• Glamdring i Orkrist sehrají nemalou úlohu i v nadcházejícíc filmové trilogii Hobit.
• Rozměry filmové repliky jsou: délka – 121 cm, délka čepele – 91 cm.
• V případě zájmu se replika meče dá objednat na stránkách www.repliky.info za 6244 Kč a na eshop.stargate.cz za 7880 Kč.

Zdroj: 0