Hra o trůny(Game of Thrones)

Železné ostrovy

Železné ostrovy jsou místem unikátní kultury vybudované v místě s jedněmi z nejhorších životních podmínek v celém Západozemí. Ačkoli jsou na stejné zeměpisné úrovni jako Orlí hnízdo nebo Dvojčata, bouřlivé větry vanoucí kolem nich tvoří studenější podnebí, kde se kvůli kamenité, chudé půdě nedaří úrodě. Lidé z ostrovů si tak zvykli spoléhat se na moře a na nájezdy do úspěšnějších království víc než na vlastní schopnosti.

Proto ale také, navzdory jejich nízké zalidněnosti, mají nepřekonatelnou námořní sílu, zkušenosti v mořeplavbě činí jejich obyvatele nejmobilnějším národem, a kdo má vlastní loď, je tam vlastním pánem. Říká se, že kapitán je králem na své lodi, proto se také nazývají Zemí tisíce králů. A podobně netradiční je u nich i pojmenování urozených bastardů, protože zatímco v jiných částech říše dostávají přízvisko podle něčeho typického pro jejich zemi (Sníh, Květina, Řeka…), tady se jim říká Štít.

Ostrovy

Železné ostrovy jsou souostroví v Zálivu železných mužů v Moři zapadajícího slunce. Čítají asi jednatřicet ostrovů se sedmi hlavními – Štítem, Velkým Wykem, Starým Wykem, Drsnořádem, Solnoútesem, Černopřílivem a Kosatkohorou, a osm dnů plavby severozápadně od Velkého Wyku menší shluk třinácti ostrůvků kolem Osamělého světla.

Osm pojmenovaných ostrovů je domovem místní šlechty a jejich poddaných, některé se využívají jako pastviny pro ovce, ale mnohé zůstávají neobydlené, protože nenabízí nic, co by mohli lidé využít. Navíc, přesto, že jsou jejich obyvatelé slavní pro své lodě, je na ostrovech jen několik bezpečných kotvišť a moře kolem nich je nebezpečné a bouřlivé.

Drsnořád

Nejvýchodnější a druhý největší ostrov je Drsnořád. Zároveň je nejbohatší a nejlidnatější. Těží se na něm olovo, cín, železo, chovají se tam chlupatí poníci, kdysi na něm byl obrovský les, nyní vytěžený. Žijí tam rybáři, a zdejší rody shromáždily nemalé bohatství díky obchodu s nedalekým Lannisportem, Starým městem a dokonce i Svobodnými městy během vlády dynastie Hoareů.

Také se jich tam mnoho usadilo. Ostrovu vládne rod Harlawů, který na něm má celkem pět pevností – Deset věží, sídlo nejstarší větve, Babiznin kopec, Blýskavou věž, Šedivou zahradu a starý Drsnohrad, první sídlo. Deset věží totiž nechal postavit lord Theomore až ve chvíli, kdy přišel o tři syny kvůli vlhku, a protože se nemohl rozhodnout, jak by měl jeho hrad vypadat, vznikl shluk deseti různých věží. Dále tam žijí Kenningové, Myreové, Stonetreeové a Volmarkové z Křídlomarky a pochází odsud například arcimistr Hake.

Černopříliv

Černopříliv je nejsevernější ze souostroví. Je maličký a studený a vládnou mu Blacktydové z hradu stejného jména jako jejich ostrov.

Kosatkohora

Kosatkohora je centrální ostrov celého souostroví. Je členitý, hornatý a bohatý na rudu. Podobně jako Drsnořád byl kdysi pokrytý lesem, ale ten vytěžili na stavbu lodí. A podobně jako Drsnořád je hojně obydlený.

Sídlí zde rody Orkwoodů a Tawneyů, vedlejší rodová větev Goodbrotherů a pocházeli odsud vymřelí Greyironové a Hoareové, nejslavnější královské dynastie. Během vlády Hoareů, kteří se železné snažili víc přiblížit pevnině a pozvednout ostrovy, pak byli obchodníci z Kosatkohory známí v Lannisportu, Starém městě i ve Svobodných městech.

Ovšem po pádu Hoareů upadal i ostrov. Po smrti Harrena Černého v Harrenově se pokusil zdejší muž prohlásit novým králem, ale neúspěšně, stejně jako na ostatní ostrovy, i sem dolehla pěst Roberta Baratheona při potlačování Greyjoyovy rebelie a zdejší rody už nikdy nedokázaly navázat na slávu svých předků.

Štít

Jižně od Kosatkohory a západně od Drsnořádu leží nejdůležitější ostrov, a to proto, že na něm sídlí lord Železných ostrovů z rodu Greyjoyů, ostrov Štít. Je velký asi jako Kosatkohora, ne zvlášť bohatý a zdejší lidé tvrdí, že lordský hrad Štít je pojmenován po ostrově, Greyjoyové zase opak.

Kromě hradu Štít, dnes spíš částečně trosek na kamenných pilířích nad mořem, na jeho severním pobřeží leží město Železolesík, kde sídlí rod Wynchů, a několik hodin jízdy od Štítu největší město ostrovů, Panský přístav. To je sídlem rodu Botleyů a poskytuje jedno z mála bezpečných kotvišť. Rozlohou je asi poloviční jako Městečko lorda Hewetta na ostrově Dubový štít v Rovině a je známé pro kováře a kovotepce, kteří produkují dobré meče, sekery a kroužkovou a plátovou zbroj.

Ovšem také si prošel množstvím krveprolití, jež jeho rozvoji nijak nepomohly. V minulosti z něj vyráželi nájezdníci zatápět království Severu či dobývat západ a Rovinu a i na něm samotném došlo k mnoha nehezkým vraždám. To vše prozatím skončilo s příchodem Targaryenů.

Po smrti Harrena Černého při vypálení Harrenova draky si ještě tamější lordi, stejně jako lordi z jiných ostrovů, pokoušeli přivlastnit titul krále. Ale nakonec se i ostrovy vzdaly Aegonovi Drakovi a svěřily se do rukou Greyjoyů. O století a půl později pak zkusily své štěstí v občanské válce zvané Tanec draků. Ovšem to znovu vedlo jen k potyčkám. Po smrti Rudého krakena Daltona Greyjoye, který ve jménu černých královny Rhaenyry plenil západní pobřeží, jeho nástupci rozpoutali boje o to, kdo zaujme jeho místo, a do nich se připojili i mstiví Zápaďané.

Od té doby se jim nikdy slávu už získat nepodařilo a největší rána přišla během Greyjoyovy rebelie, při níž se Balon Greyjoy bláhově pokusil korunovat králem Železných ostrovů. Zatímco se jeho otec lord Quellon nechal přesvědčit ke stranění Robertu Baratheonovi, Balon chtěl být svým vlastním pánem. A zaplatil za to.

Panský přístav a jeho pevnost byla první místa, která padla. Pak Robert srovnal se zemí i tamější vesnice a septum a nakonec po krátkém obléhání vpadl i do Štítu. Po válce lord Sawane Botley pevnost postavil znovu, ale jen malou, čtvercovou, a jeho poddaní opravili město pomocí kamenů ze spálených ruin. Znovu otevřeli i hostinec, na rozdíl od pevnosti dvakrát tak velký jako ten starý, jen se septem se nikdo neobtěžoval.

Co je však na Štítu nejzajímavější a pro většinu železných nejdůležitější, je Trůn z mořského kamene ve velké síni Velké věže Štítu. Nyní slouží jako trůn lorda Železných ostrovů a železná flotila je jeho přísežnou ochránkyní. Kdysi byl trůnem králů a možná ho používaly i vymřelé dynastie Greyironů nebo Hoareů, protože se neví, kdy a jak se na Štít dostal.

Nalezen byl podle legend na březích Starého Wyku v době, kdy První lidé přišli na ostrovy. Jde o trůn v podobě krakena z černého mastného kamene a podle arcimistra Haerega byl vyroben lidmi, kteří obývali ostrovy před Prvními lidmi. Mistr Kirth se ve sbírce Písně utopených mužů domnívá, že ho tam zanechali lidé zpoza Moře zapadajícího slunce. A mistr Theron si zase povšiml jeho podoby se záhadnou základnou Vysoké věže a dalších podobných staveb po světě a v Podivném kameni tvrdí, že vše vyrobili jacísi Hlubocí z moří. Ať vznikl jakkoli, je důležitým symbolem železných a podle Aerona Greyjoye, kněze Potopeného boha, na něj může usednout jen zbožný železný. Žádný bezbožný člověk a už vůbec ne žena.

Kromě toho se v seriálu na Štítu vyskytuje i město Rudý přístav, coby hlavní přístav celého regionu. V knihách však žádné takové místo zmíněno není.

Velký Wyk

Největší a nejzápadnější z pojmenovaných ostrovů (kromě Osamělého světla) je Velký Wyk. Je dostatečně velký na to, aby některé tamější hrady neměly vůbec pozemky u pobřeží, a uživí hned několik rodů. Konkrétně Merlyny z Oblázkova, Sparry, Farwyndy z Tuleního výběžku a několik rodových větví Goodbrotherů. Ta hlavní žije v Tvrdokamenných kopcích v hradu Kladivoroh, zatímco ostatní u Mrtvolného jezera, ve Vranohrotské pevnosti a v Dolnosrázu.

Právě na tomto ostrově bylo za vlády krále Wulfgara Hoarea postaveno první septum v celém souostroví. Stejně jako Hoareové, jejichž hrad byl zničen po porážce krále Hagona Hoarea Zápaďany a jejichž linie byla vymazána Aegonem I., ale nevydrželo.

A podobně jako Štít, i Velký Wyk si prošel krušnými časy v dobách změn režimů. Když zemřel Harren Černý, dva roky po dobyvačné válce na něj vpadl Aegon I., aby si tam podrobil železné lordy, z nichž se mnozí prohlašovali novým králem. A když ostrovy povstaly v rebelii, byl to právě Velký Wyk, který si podmanil nelítostný Stannis Baratheon.

Přesto ale rozhodně není z nejchudších. V jeskyních pod Tvrdokamennými kopci těží poddaní Goodbrotherů rudu, ve zdejší vesnici Oblázkov, kde v Oblázkové věži sídlí Merlynové, žije asi 7 000 rybářů a také tu ožívá historie.

Původně z Kosatkohory, postavili si zde králové Hoareové svůj hrad. Jenže krále Harmunda III. Hoare svrhli Potopení muži, kteří ho uvěznili, korunovali jeho bratra, krutého Hagona, a zmrzačili jejich matku, královnu vdovu Leliu Lannister. Lannisterové proto vtrhli na ostrovy a jejich vojevůdce, ser Aubrey Crakehall, Hagona porazil. Zjistil, že ani Harmund není schopný se své koruny znovu chopit, a přikázal hrad srovnat se zemí.

Starý Wyk

V zálivu u Velkého Wyku je ještě jeden menší Wyk, Starý. Podobně jako na Velkém na něm sídlí Goodbrotherové, a to z Lomokamene, Stonehouseové, a také Drummové, jejichž lord je znám jako lord Starého Wyku. Je to však chudý ostrov a důležitý je spíš pro svou minulost.

Většinu ho tvoří Větrné hory a kruté černé hory, mezi kterými ční i Naggův kopec nad zálivem Naggova kolébka. To je posvátné místo, na němž se kdysi odehrávaly královolby, a jedno z nejzáhadnějších míst ostrovů. Ze země se tu zvedají jako obrovské bílé stromy žebra Naggy, široké jako lodní stěžeň a dvakrát tak vysoké.

Nagga přitom měl být první mořský drak, měl se krmit krakeny a leviatany, a když se rozzuřil, ostrovy měly mizet pod vodou. Teprve bájný Šedý král ho údajně s pomocí Potopeného boha zabil na březích Starého Wyku a z jeho kostí si postavil hrad. Čelisti mu sloužily za trůn, ze zubů si udělal korunu a vytápěl pomocí drakova živoucího ohně. Na zdech také měly viset tapisérie ze stříbrných mořských řas a Šedý král se svými muži měli hodovat u stolu ve tvaru obrovské hvězdice na trůnech z perel.

Jenže když zemřel, Bouřlivý bůh, věčný protivník Potopeného boha, oheň uhasil a trůn spláchlo moře. Dodnes měly přečkat už jen žebra, která sloužila jako sloupy a trámy. I když existují i dohady, že ve skutečnosti by to mohly být kmeny mrtvých čarostromů.

Ale i kdyby nic z toho nebylo pravdou, nadále se mezi nimi po tisíce let odehrávala královolba, v níž si železní volili Nejvyššího krále. A stalo se to pro ně tak důležitou tradicí, že když si Erich I. Greyiron pokusil přivlastnit korunu bez zvolení, povstala proti němu silná opozice a svrhla ho. Ovšem na druhou stranu, někteří se tím nedali odradit. Urron Greyiron například sezval k volbě své rivaly a všechny je mezi žebry Naggy pozabíjel. Sám se pak chopil koruny a ustanovil dědičnou dynastii králů.

Že je toto místo úzce spjaté s náboženstvím železných dokládá i to, že právě zde První lidé našli Trůn z mořského kamene. A když zde nechal král Horgan Hoare postavit septum, Potopení muži ho bez milosti vypálili, zabili septona a utopili jeho sbor. Král pak zabil tyto kněží, což mu vysloužilo přezdívku Horgan Knězovrah.

Solnoútes

Solnoútes je jeden z nejmenších ostrovů a leží jižně od Velkého Wyku. Není nijak zvlášť významný ani bohatý, proto na něm sídlí pouze dva větší rody, a to Saltcliffové a Sunderlyové.

Osamělé světlo

Osamělé světlo je nejmenší ostrov z osmi hlavních a často se na jeho existenci zapomíná. Zatímco většina ostrovů leží v Zálivu železných mužů, Osamělé světlo se nachází osm dní plavby severozápadně od Velkého Wyku přímo v Moři zapadajícího slunce.

Je tak pravděpodobně nejzápadnějším kusem pevniny známého světa a je obklopeno nemálo pověstmi. Kolem něj se totiž nachází hnízdiště tuleňů a lachtanů, leží v nezmapovaném oceánu a o jeho vládcích Farwyndech z Osamělého světla se říká, že se umí přeměnit na tuleně, mrože nebo skvrnité velryby.

Vodstvo

Jak už bylo řečeno, Osamělé světlo a okolní ostrůvky leží přímo v Moři zapadajícího slunce, které omývá celý západ Západozemí včetně Železných ostrovů. Žijí v něm mečouni, tuleni, lachtani, velryby, mnoho ryb a korýšů, údajně snad i krakeni a legendární mořští draci, a nikdo neví, co všechno se v něm může objevit dál na západ. Jen lord Alton Greyjoy známý jako Svatý blázen se pokusil najít země za Osamělým světlem, ale nikdy se nevrátil, aby o svém úspěchu nebo neúspěchu promluvil. Je tak pro železné základním zdrojem obživy a mnozí věří, že i původním domovem.

Dle legend spojených s Potopeným bohem všechno včetně železných pochází z moře. Dle arcimistra Haerega zase přišli předkové železných ze zemí za ním. A od té doby ho využívají k nájezdům na západní pobřeží Západozemí, v éře králů korunovaných korunou z naplaveného dříví rovnou k dobývání nových území.

Například během vlády Qhoreda Hoarea kontrolovali železní celé pobřeží od Stromoviny k Medvědímu ostrovu. Lord Dalton Greyjoy ovládal během Tance draků jak pobřeží, tak i moře. A mnoho dalších lordů a králů využívalo svou znalost mořeplavby a moře k tučným ziskům.

Samotné ostrovy (kromě Osamělého světla) pak leží v Zálivu železných mužů, který je odděluje od Západních krajin, Říčních krajin a Severu. Zde působí, kromě nájezdníků, hlavně rybáři lovící tresky, chmurnatky, mořské ďasy, rejnoky, huňáčky, sardinky a makrely.

A mezi Starým a Velkým Wykem je ještě jeden záliv, Naggova kolébka. Vzhledem k blízkosti Naggova kopce na Starém Wyku je i on považován za posvátný.

Lidé

Když se řekne železní, většina lidí si vybaví tvrdé a nelítostné námořníky. Taky se jim říká muži moře (nyní i krakatice, když jim po tři sta let vládnou Greyjoyové s krakaticí ve znaku) a jejich námořní nadřazenost kdysi byla nepřekonatelná. Jsou velice nezávislí, divocí a až krutí. Žijí také v krutých zemích a nemají mnoho pochopení pro lidi z pevniny a jejich „zelené“ způsoby.

Drtivá většina z nich nenásleduje Sedm ani staré bohy, a z toho důvodu je na ostrovech i málo rytířů. Nyní jsou tam známí třeba ser Harras Harlaw nebo ser Aladale Wynch z Noční hlídky. Ostatní věří, že je stvořil Potopený bůh, aby si silou brali, co chtějí, aby znásilňovali, plenili a zvěčnili svá jména v ohni, krvi, oceli a písni. Zasvěcují se proto slanou vodou Potopenému bohu, čímž symbolicky odevzdají svá těla moři, a když zemřou, připojují se prý k němu.

Odlišní jsou i v některých zvycích. Například mají zakázáno prolévat krev jiného železného, akceptovatelné je pouze utopení. I ženy, ty pravé, železné, mohou bojovat stejně jako muži a být součástí posádky lodi nebo kapitánkami vlastních – ostatně se tvrdí, že moře jim dodává mužské choutky. A mezi jejich zábavu patří třeba prstový tanec, nebezpečná hra se sekyrkou.

Obecně lze říct, že i když se železný obleče do hedvábí a sametu, naučí se psát a číst, bude poučen v mravech a víře, stále v něm zůstane šedé, studené a kruté moře. Sami tvrdí, že i když mistři věří, že ostrovy jsou pojmenované po nalezištích železa, ve skutečnosti jsou pojmenované po neoblomné nátuře jejich obyvatel. Je to zkrátka rasa pirátů a zlodějů, válečníků, jež se v dávných dobách nebáli žádného nepřítele a bývali tak opilí bitvou, že ani necítili bolest.

S obyvateli zbytku říše se u nich dá najít jen trochu podobnosti. Například nevěří, že by v jejich čele mohla stanout žena, udržují feudální hierarchii a někteří se zase podobají severským horským kmenům, protože nepoužívají titul lord, ale říkají si jen jménem (Sparr, Merlyn nebo Stonehouse, i Balonu Greyjoyovi někteří říkali Greyjoy místo lord). Někteří mistři ostatně věří, že část Seveřanů, především lidé z Mysu krakatic, v sobě má víc krve železných než Prvních lidí. Ale tradice, která jim nedovolí sblížit se s pevninou, dokud bude živá, je tradice starých způsobů a železné ceny.

Tato tradice podněcuje kulturu nájezdů. Cena člověka je v ní posuzovaná hlavně na základě jeho schopností jako nájezdníka. Spadá sem i opovrhování koupenými ozdobami – muži nenosí žádné, pokud je nesebrali tomu, koho zabili. A zahrnuje i několik kategorií lidí, které lze na ostrovech dodnes najít.

Nejvýš stojí samozřejmě železní muži a námořníci se svými kamennými ženami narozenými na ostrovech v rodinách železných. Trochu níž pod nimi jsou železní, kteří sice mají stejnou krev, ale živí se rukama. A na konci zajatci z nájezdů. Ti se obvykle stávají nevolníky na farmách a v dolech, hezké ženy zase postelovými společnicemi a některé solnými ženami. Těch může mít každý železný několik a vždycky jsou méně důležité než jeho jediná, pravá, kamenná.

Zní to trochu jako otrokářství, jenže od otroků se stále liší. Předně jsou pořád lidmi. Mají určitá práva, nemohou být prodáni nebo koupeni, mohou vlastnit majetek, oženit se s kým chtějí a mít děti podle libosti. Potomci takových zajatců, ať už nevolníků nebo solných žen zplozených se železnými, jsou považováni za železné. A i když je na ně nahlíženo trochu svrchu, nikdo je nesmí do sedmi let odejmout jejich rodičům a vzít do učení nebo do posádky a nic jim nebrání zařadit se do jejich kultury. Třeba i vystavět si vlastní urozený rod, jako se nejednou podařilo.

Není vlastně ani moc divu. Jediná respektovaná práce pro pravé želené je rybaření, „čistokrevných“ ani není tolik a ještě méně z nich se chce lopotit na malých, kamenných větrných skalách s chudou půdou a stěží nějakými přírodními zdroji. Na ostrovech je nedostatek polí, ještě větší hospodářských zvířat, především těch tažných, takže zdejší farmy neprodukují dost jídla pro obživu celého regionu.

Zdejší doly navíc nemají žádné drahé kovy jako Západní krajiny, pouze železo, olovo a cín. V současnosti už se tam nedá těžit ani dřevo, což byl podle mistra Haerega jeden z hlavních důvodů, proč kdysi začali železní vyrážet na pevninu. Nenásilná část ekonomiky se pak točí kolem rybaření. Až sedm z deseti železných rodin jsou rybáři, a kdyby místní vody nebyly tak štědré, už dávno by celý region vyhladověl.

Navíc zde není žádné obchodní středisko. Největší město, Panský přístav (v seriálu Rudý přístav) působí v porovnání s městy na pevnině skromně a kvůli změnám v kurzu železných a nevyzpytatelnosti jejich kultury rozhodně není prvním místem, kam by chtěli obchodníci zavítat.

Důležitá je pro železné hlavně vojenská síla, především ta na moři. Údajně by mohli povolat asi 20 000 mužů do zbraně, možná o něco méně, a pět set válečných veslic. Přičemž veslice ze Železné flotily jsou třikrát větší než běžné veslice v ostatních koutech říše, a mimo Železnou flotilu má každý větší lord obvykle kolem stovky vlastních. Jediní, kteří se s nimi mohou porovnávat, jsou nyní po zničení královské flotily Redwyneové.

Když proto útočí, neobléhají hrady a nesnaží se vyhladovět obyvatele. Vydávají se na pobřeží a prostřednictvím řek hluboko do pevniny, do pevností vtrhnou s háky a žebříky, vyplení je a obvykle zase zmizí, aby se rychle vrhli na další. Na moři zase vtrhávají na paluby nepřátelských lodí, masakrují jejich posádky, a pokud se jim to podaří, lodě si zajmou pro sebe. A protože se nebojí utopení, nosí i během plavby zbroj. Victarion Greyjoy dokonce nosí těžkou plátovou.

Tohle všechno se samozřejmě mnozí pokoušeli zastavit. Jak z řad železných, jako třeba Hoareové nebo Quellon Greyjoy, tak i Aegon Dobyvatel, když na ostrovech zakázal staré způsoby. Ovšem jakmile se vyskytla příležitost, železní se k nim okamžitě vrátili, a pokud nemohli v Západozemí, řádili alespoň ve Svobodných městech a vzdálenějších místech světa.

A takto po desítky, stovky a tisíce let žijí rody Blacktydů, Botleyů, Coddů, Drummů, Farwyndů z Osamělého světla a od Tuleního výběžku, Goodbrotherů od Mrtvolného jezera, z Vranohrotské pevnosti, z Dolnosrázu, z Kladivorohu, Kosatkohory a od Lomokamene, Greyjoyové, Harlawové z Šedivé zahrady, Drsnohradu, Babiznina kopce, Deseti věží a Blýskavé věže, Humbleové, Ironmakerové, Kenningové, Merlynové, Netleyové, Myreové, Orkwoodové, Saltcliffové, Shepherdové, Sparrové, Stonehouseové, Stonetreeové, Sunderlyové, Tawneyové, Volmarkové, Weaverové a Wynchové.

A žili a zemřeli Greyironové nebo Hoareové, kteří padli za oběť jak tvrdé společnosti, jež se na ostrovech budovala, tak choutkám po slávě přesahující moře.

Foto: HBO