Seriál For All Mankind sleduje alternativní historii, ve které to byli Sověti, kdo jako první přistáli na Měsíci a vesmírný závod mezi Spojenými státy a Sovětským svazem tak nikdy neskončil. Jak by to ovlivnilo technologický pokrok? A kam by to lidstvo zavedlo?
For All Mankind sleduje alternativní historii vesmírného závodu mezi Američany a Sověty, v němž dorazili sovětští astronauti na Měsíc jako první. Říkali jste si ale někdy, jak toho vlastně mohli dosáhnout? To díky zásadní změně v životě jedné historické postavy.
Seriál For All Mankind byl představen jako seriál, který nabídne alternativní historii o vesmírném závodě, který probíhal mezi USA a SSSR. Základní myšlenkou bylo, jak by se tento závod mohl vyvíjet, kdyby na Měsíci jako první přistáli Sověti a ne američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Jenomže jak mohlo k něčemu takovému vůbec dojít, jak mohli Sověti Američany předehnat, když se do té doby měly skutečná historie a seriálová historie odehrávat stejně?
Odpověď na to poskytl sám tvůrce seriálu Ronald D. Moore. Bod, kdy se začala alternativní historie odchylovat od té skutečné, nastal v lednu 1966, tedy tři roky před přistáním sovětského kosmonauta Alexeje Leonova na Měsíc. V této době totiž ve skutečnosti zemřel otec sovětského vesmírného programu Sergej Koroljov, po jehož úmrtí se měsíční program v podstatě rozpadl. Koroljov nese zásluhy například za vývoj rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Avšak od počátku 60. let na tom nebyl po zdravotní stránce moc dobře a když podstoupil v lednu 1966 operaci, nepřežil ji. V seriálové alternativní historii ale tuto operaci přežil a mohl se tak nadále podílet na vesmírném programu a posouvat Sověty k dalším úspěchům, tedy i k dosazení prvního člověka na Měsíc. Samotného Sergeje Koroljova jsme mohli vidět během druhé série, jelikož to byl on, kdo v ruském Star City navštívil „pod zámkem drženou“ Danielle Pooleovou během příprav na misi Apollo-Sojuz.
(Za různá prvenství Sovětů ve vesmíru může přežití Sergeje Koroljova. Foto: Apple)
Nicméně kromě tohoto oficiálního bodu, kdy se začaly od sebe obě reality odchylovat, je i pár vedlejších, které se staly v dřívějších letech, ale ty vznikly jen pro potřeby životních příběhů hlavních postav. Například Ed a Gordo se na konci roku 1965 účastnili mise Gemini 7, kterou ve skutečnosti podstoupili Frank F. Borman II a James A. Lovell Jr. K další odchylce došlo ještě dřív, a to v roce 1964, kdy ve skutečnosti převzal Dekeovu funkci šéfa kanceláře astronautů (v jeho době se funkce nazývala koordinátor astronautských aktivit) Alan Shepard, ale v alternativní historii ji Deke Slayton zastával nadále, a to až do roku 1974. Tyto dvě události ale neměly žádný vliv na sovětský vesmírný program, proto o nich nemůžeme mluvit jako o oficiálních bodech, kdy se začala historie měnit.
Zdroj: Collider
Hned na začátku prvního dílu čtvrté řady můžeme opět očekávat zkratkovité shrnutí událostí, které se odehrály během časového skoku do nového milénia. Avšak už nyní si můžete s námi podrobně projít důležité události, které se odehrály v letech 1996 až 2001.
Seriál má i jedinečnou úvodní znělku, na kterou se zde můžete podívat.
Nebo můžete procházet všechny seriály.
Sto let v budoucnosti je lunární pilotka a pašeračka Bella Sway obviněna ze zločinu a vysazena na Moonhaven, utopickou… více
Co kdyby Spojenci prohráli druhou světovou válku? Alternativní historie v podání Philipa K. Dicka, který ve svém cenami… více
V roce 2033 začalo lidstvo kolonizovat planetu Mars. Aby nám ale bylo jasno, jak se lidé k tomuto činu vůbec dostali,… více
Drama na pozadí největšího tajného závodu v historii vědy s posláním postavit první atomovou bombu. Vědci a jejich… více
Nový dramatický seriál podle knihy Lena Deightona se zaměřuje na čtyřicátá léta, kdy nacisti vyhráli bitvu o Británii.… více
Seriál se zaměřuje na událost, která se stala něčím jako první americkou reality show. Astronauté Mercury Seven a… více
Nejste uživatel Edny? Registrujte se během pár vteřin.
Registrace Zapomenuté heslo
Diskuze /1
Trochu škoda, že Koroljov nedostal více prostoru. Je spíše pravděpodobnější, že i kdyby operaci přežil, by to nestihli před USA. Jednak byl program podfinancovaný, nemluvě o konkurentech, kteří se snažili protlačit své řešení na úkor druhých, ale hlavně nemožnost testovat letové motory by jen vedla k tomu, že by do roku 1970 stihli více neúspěšných pokusů, než by přišla vylepšená verze N-1. Ale nebylo to nic neobvyklého, ono i ta R-7 měla na počátku hodně neúspěšných startů.